Do důchodu se nepočítá jen práce: Tyto roky mohou rozhodnout o samotném nároku
Člověk nemusí celý život pracovat, aby se mu jednotlivé roky započítaly do důchodu. Český systém pamatuje také na období, kdy lidé pečují o děti, starají se o nemocného příbuzného, hledají práci nebo ze zdravotních důvodů nemohou pracovat. Právě těmto obdobím se říká náhradní doby pojištění. Přestože se během nich zpravidla neodvádí sociální pojistné, mohou rozhodnout o tom, zda člověk na důchod vůbec dosáhne a jak vysokou penzi bude pobírat.
Sledovat v Google Zprávách
Pro přiznání řádného starobního důchodu je v roce 2026 zpravidla potřeba získat nejméně 35 let důchodového pojištění včetně náhradních dob. Alternativou je 30 let, do kterých se však počítá pouze skutečná doba pojištění bez náhradních období. U předčasného důchodu je nutné mít alespoň 40 let pojištění.
Náhradní dobou je především osobní péče o dítě do čtyř let. Započítat ji lze matce, otci nebo jiné osobě, která o dítě skutečně pečovala. Uznává se také péče o člověka závislého na pomoci druhých. U dítěte mladšího deseti let stačí první stupeň závislosti, u starší osoby musí jít o druhý až čtvrtý stupeň.
Do důchodu se počítá rovněž pobírání invalidního důchodu třetího stupně, dříve vykonaná základní vojenská nebo civilní služba a některá období pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání. Invalidní důchod prvního a druhého stupně se však jako náhradní doba automaticky neuznává.
Úřad práce má své limity
Evidence na úřadu práce se započítává po dobu, kdy člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U evidence bez podpory už platí omezení. Za celý život lze uznat nanejvýš tři roky, přičemž z období před dosažením 55 let se započítá maximálně jeden rok. Limity se posuzují zpětně od vzniku nároku na důchod.
Člověk, který je bez práce, ale na úřadu práce evidovaný není, si vytváří nezapočítanou mezeru. Takové období mu nepomůže splnit potřebný počet let a zároveň si musí sám řešit zdravotní pojištění.
Je vhodné zmínit, že samotné studium se po roce 2009 běžně do důchodu nepočítá. Výjimkou je od roku 2026 první úspěšně dokončené prezenční doktorské studium zahájené po roce 2009. Uznat lze jeho standardní délku, tedy podle programu nejvýše tři nebo čtyři roky. Podmínkou je úspěšné dokončení studia.
Většina dob se krátí na 80 procent
Náhradní doby pomáhají získat nárok na penzi i ovlivňují její výši. Většina náhradních dob se při výpočtu výše důchodu hodnotí pouze z 80 procent. Týká se to například evidence na úřadu práce, dřívějšího studia, nově také započitatelného doktorského studia nebo pobírání invalidního důchodu třetího stupně.
V plném rozsahu se naopak počítá péče o dítě do čtyř let, péče o závislou osobu a základní vojenská služba. Tato období bývají zároveň takzvanými vyloučenými dobami. Roky bez výdělku se proto vyjmou z výpočtu průměrného příjmu, aby budoucí důchod zbytečně nesnižovaly.
V tomto ohledu je potřeba zdůraznit, že lidé by si měli evidované doby zkontrolovat v Informativní důchodové aplikaci na ePortálu ČSSZ. Některá období, zejména péči o závislou osobu, je totiž nutné doložit. Kontrola několik let před důchodem může zabránit tomu, že budou při podání žádosti chybět důležité měsíce nebo celé roky.
