Důchod pod 15 000 korun je past. ČSSZ ukázala, kolik seniorů v ní uvízlo
Nízký důchod může seniorům výrazně zkomplikovat běžný život. Po zaplacení bydlení, energií, potravin a léků často nezbývá téměř žádná rezerva. V Česku se tato tvrdá realita týká více než 132 tisíc lidí.
Průměrná výše starobního důchodu letos činí 21 840 korun. Přesto ale řada seniorů v penzi pobírá podstatně méně. Z dlouhodobého pohledu počet osob s penzí pod 15 tisíc korun klesá, i tak je ale jejich množství nezanedbatelné.
Podle nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) počet lidí s důchodem pod 15 000 Kč tvoří vzhledem k celkovému počtu více než dvou milionů starobních důchodců pouze menšinu. I tak jde ale v absolutních číslech o desítky tisíc osob.
V tabulce vyplácených sólo důchodů je jasně vidět, kolik lidí pobírá výrazně nižší důchod, než je aktuálně ten průměrný.
| Výše sólo starobního důchodu | Počet důchodců |
| do 4 999 Kč | 9 558 |
| 5 000 – 5 999 Kč | 2 622 |
| 6 000 – 6 999 Kč | 4 636 |
| 7 000 – 7 999 Kč | 5 213 |
| 8 000 – 8 999 Kč | 6 313 |
| 9 000 – 9 999 Kč | 8 396 |
| 10 000 – 10 999 Kč | 10 261 |
| 11 000 – 11 999 Kč | 14 091 |
| 12 000 – 12 999 Kč | 17 813 |
| 13 000 – 13 999 Kč | 23 926 |
| 14 000 – 14 999 Kč | 35 618 |
| Celkem důchody pod 15 000 Kč | 132 164 |
Zdroj: ČSSZ
Ke konci roku 2025 pobíralo starobní důchod v České republice 2,3 milionu lidí. Pod hranicí 15 000 Kč najdeme celkem 132 164 důchodců, což představuje přibližně 5,6 % všech příjemců starobního důchodu v České republice.
Na vině nezaměstnanost i nízké odvody
Jak vysoký bude starobní důchod, závisí na několika faktorech. Těmi základními jsou příjmy a odvody na sociální pojištění.
Nízké výdělky během aktivního pracovního života a nižší částky na odvodech sociálního pojištění negativně ovlivňují výši budoucího důchodu. Tento problém se týká především zaměstnanců v hůře placených profesích nebo osob pracujících dlouhodobě na částečné úvazky.
Na výši důchodu má kromě příjmů vliv i počet odpracovaných let. Nižší důchody se mohou projevit u lidí, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní nebo pracovali v zahraničí, přičemž některé doby pojištění nemusí být do českého systému započteny, pokud pro ně nejsou splněny podmínky mezinárodní koordinace sociálního zabezpečení.

Vyšší důchody mívají zpravidla omezené i osoby samostatně výdělečně činné, jež po celý svůj pracovní život jako živnostníci odváděli na sociálních odvodech jen zákonem stanovené minimum.
Trvale zkrácený důchod mají také lidé, kteří odešli do předčasného důchodu. Ten se krátí za každých 90 dní předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu s tím, že je nutné splnit minimální dobu pojištění v délce 40 let. Leden 2026 přinesl změnu v oblasti předčasných důchodů u osob s minimálně 45 lety pojištění. U nich se krácení snižuje na 0,75 % za každých 90 dní předčasnosti.
Důsledky nízkého důchodu pro seniory
Pro seniory může nízký důchod představovat spirálu praktických, zdravotních i psychických důsledků. Málo financí může mít negativní dopady na jejich každodenní život, zdraví i pocit zabezpečení. Pokud většinu příjmu vydají na bydlení, energie a potraviny, nezbývá jim na finanční rezervu a často ani na potřebné léky či zdravotní pomůcky.
U nízkého důchodu jsou to právě tyto výdaje, které začnou důchodci omezovat jako první. To může vést k omezení léčby a postupnému zhoršování zdravotního stavu. Dlouhodobý nedostatek financí může negativně ovlivňovat také psychiku.
Sledovat v Google Zprávách