Životopisy lidí po padesátce končí v koši. Vyšší důchodový věk naráží na realitu a lidé se bojí pasti

Důchodový věk se dá změnit zákonem. Ochotu firem přijímat starší zaměstnance ale žádný paragraf nezajistí. Lidé proto řeší, co s nimi bude v posledních letech před důchodem, pokud o jejich práci zaměstnavatelé přestanou stát.

Poslankyně Monika Brzesková označila návrat důchodového věku na 65 let za nezodpovědný krok. Odkázala na stárnutí obyvatelstva a na evropské státy, které počítají s pozdějším odchodem do penze. Vláda chce naopak hranici znovu zastropovat na 65 letech a změnu plánuje prosadit spolu s úpravou pravidel pro náročné profese.

V diskuzi pod tímto článkem na portálu České důchody se často opakovala jednoduchá otázka. Kdo dá práci člověku, kterému je přes šedesát let? Řada čtenářů připomněla, že potíže začínají mnohem dříve.

Životopis staršího člověka může skončit v koši

„Kdo ale ty lidi v tomto věku zaměstná?“ zeptala se Klárka Tupá. Její krátká reakce vystihla obavu, která se vracela v dalších komentářích. Lidé mohou mít povinnost pracovat déle, ale bez pracovního místa ji nesplní.

Daniela Ledbová napsala: „Nikdo neví, co bude. Nikdo lidi starší 55 let nechce.“

Podobnou zkušenost popsala také Lea Pleskotová: „Už nyní mají lidé 50+ problém najít si práci. To nemluvím o lidech starších, jejichž životopis končí automaticky v koši. Pokud stát chce, aby lidé pracovali déle, měl by řešit i tento problém.“

Zvýšení důchodového věku samo o sobě nevytvoří místa pro starší zaměstnance. Člověk může přijít o práci krátce před penzí a další zaměstnání hledat měsíce. V takové situaci mu nepomůže ani ochota pokračovat. Rozhodující slovo má firma, která si mezi uchazeči mnohdy vybere někoho mladšího.

Hana Krausová připustila, že počet důchodců poroste a dětí se rodí málo. Současně ale upozornila na chování firem. „Úplně nevím. Je pravda, že nejsou děti a důchodců bude přibývat, to je jasné. Nicméně je stále řada zaměstnavatelů, kteří nechtějí zaměstnance starší 50 let. Kde budou ti šestašedesátiletí a starší hledat práci, to tedy nevím,“ napsala.

Starší lidé mohou zůstat bez práce i bez důchodu

Část lidí se bojí mezery mezi zaměstnáním a nárokem na penzi. Pracovní poměr skončí, nový zaměstnavatel se neozve a do řádného důchodu zbývá několik let. Pak přichází evidence na úřadu práce, nižší příjem nebo úvaha o předčasné penzi, která může znamenat trvalé krácení.

Marie Blahová spojila hledání práce také se zdravotním stavem: „Vždyť v 65 letech chodí skoro každý důchodce po doktorech. A nikde ho ani nevezmou do práce. Jedině dělat nějaké těžší práce, které se mladým dělat nechtějí a ani nikdy nebudou.“

Zaměstnání ve vyšším věku nemusí komplikovat pouze nemoc. Člověk může pečovat o rodiče, partnera nebo pomáhat rodině s dětmi. Helena Strnadová napsala: „Že jsou pro trh práce neviditelní lidé 50+, to je dlouhodobý evergreen. O zdraví nemluvě. Člověk může chtít třeba o někoho pečovat, například o vnoučata.“

Martina Nová odmítla prosté přebírání pravidel z jiných zemí: „Proč se musíme pořád srovnávat s cizími státy? Vždyť všechny systémy mají nastavené jinak. Ani pauzu na oběd nemají všude, pouze půl hodiny.“ Její komentář připomíná, že samotné číslo důchodového věku nevypovídá o pracovních podmínkách, mzdách, zdravotní péči ani možnostech zkrácených úvazků.

Delší práce může brzdit nástup mladých

V reakcích se objevila i druhá strana pracovního trhu. Pokud budou starší lidé zůstávat na stejných místech déle, mladí zaměstnanci mohou čekat na svou příležitost. Neplatí to v každém oboru, v menších firmách nebo ve státní správě ale může být počet pozic omezený.

Viktorie Karasová napsala: „A jaký to má smysl? Mladí nemohou najít práci a staří budou pracovat, dokud je tam rovnou nevyklopí do rakve?“ Její vyjádření je ostré, popisuje však obavu z trhu práce, který nemusí mít vhodné místo pro každou věkovou skupinu.

Jan Novák upozornil, že delší setrvání starších lidí v zaměstnání může ztížit nástup mladší generaci: „Letos odcházím do důchodu a klidně bych ještě pracoval. Nechci ale držet místo mladším lidem, kteří potřebují dostat šanci a posunout se dál. Prodlužování důchodového věku jim může cestu do práce zkomplikovat a později se to může vrátit celé společnosti.“

Zvyšování důchodového věku se většinou vysvětluje počtem pracujících a budoucími výdaji na penze. Komentáře ale ukazují jinou část problému. Nestačí lidem sdělit, že mají v zaměstnání zůstat déle. Musí existovat práce, kterou zvládnou a kterou jim bude někdo ochoten dát. Bez ní se pozdější důchod může změnit v několik nejistých let mezi posledním zaměstnáním a penzí.