Zahrada vadne a rostliny mizí od kořenů. Pod zemí může řádit zákeřný hryzec vodní
Usychající stromky, vadnoucí zelenina nebo propadlá místa v záhonech mohou být známkou výskytu hryzce vodního. Zjistěte, jak tohoto škůdce poznat a jak zabránit dalším škodám na zahradě.
Sledovat v Google Zprávách
Mladý ovocný strom prospíval celé jaro, a během několika dnů začal bez zjevné příčiny usychat. Podobně mohou mizet jahody, cibuloviny, kořenová zelenina nebo okrasné keře. Příčinou nemusí být sucho ani choroba. Na mnoha zahradách za podobnými škodami stojí hryzec vodní, nenápadný hlodavec, který většinu života tráví pod zemí.
Zahrádkáři často hledají viníka tam, kde není. Přidávají více vody, mění hnojivo nebo rostliny ošetřují proti chorobám. Skutečný problém se ale odehrává pod povrchem. Hryzec okusuje kořenový systém, čímž rostlině znemožní přijímat vodu i živiny. Nadzemní část přitom může ještě několik dní působit zdravě, než začne náhle vadnout.
Právě proto bývají první škody překvapením. Ve chvíli, kdy si majitel zahrady všimne uschlého stromku nebo povadlého záhonu, může být pod zemí už rozsáhlá síť chodeb.
Není to krtek. Rozdíl poznáte podle škod
Krtek bývá neprávem označován za největšího škůdce zahrady, přestože rostliny nežere. Živí se převážně žížalami, larvami a dalším drobným hmyzem. Hryzec vodní je naopak býložravec. Vyhledává kořeny, hlízy, cibule i mladé výhonky a dokáže poškodit desítky rostlin během krátké doby.
Rozdíl je patrný i na povrchu. Krtek vytváří typické vysoké krtince. Hryzec po sobě zanechává spíše nenápadné otvory a mělčí navršenou zeminu, zatímco většina jeho činnosti zůstává skrytá pod povrchem.
Kromě toho dokáže hryzec vodní dorůst délky 13–24 centimetrů. Jeho srst je lesklá, hustá a zbarvená do tmavohnědé či rezavohnědé barvy. Jeho ocas může v dospělosti dosahovat délky až 10 centimetrů. Zadní končetiny jsou kratší, ale velmi silné a uzpůsobené ke kopání. Přední končetiny jsou vybaveny velkými pevnými drápy, které jsou perfektními nástroji k rytí chodeb. Uši jsou krátké, hlavička malá a oči jsou menší, ale výrazné.
Které rostliny bývají nejčastější obětí
Hryzec vodní není vybíravý, některé rostliny ale vyhledává výrazně častěji než jiné. Největší škody způsobuje na mladých ovocných stromech, jejichž jemné kořeny dokáže během krátké doby téměř zcela okousat. Strom pak ztratí schopnost přijímat vodu a živiny. Nejprve začne chřadnout, později usychá, přestože měl ještě nedávno dostatek vláhy.
Podobně ohrožené jsou také jahodníky, maliníky, rybízy nebo okrasné keře. Velmi často napadá cibuloviny, například tulipány, narcisy nebo lilie, ale nevyhýbá se ani mrkvi, celeru, petrželi a bramborám. Škody se proto mohou objevit prakticky během celé zahrádkářské sezony.
Právě náhlé usychání jinak zdravých rostlin patří mezi nejtypičtější příznaky výskytu hryzce. Pokud se rostlina dá ze země snadno vytáhnout a její kořeny jsou okousané, bývá příčina většinou zřejmá.
Jak poznat, že se na zahradě usadil právě hryzec
Na rozdíl třeba od krtka po sobě hryzec nezanechává výrazné krtince. Místo nich se na zahradě objevují menší otvory o průměru 4–6 centimetrů, často bez hromádky. Pod povrchem mezitím vznikají až 100 metrů dlouhé chodby, které propojují jednotlivá místa.
Vodítkem bývají i čerstvě okousané kořeny nebo hlízy. Pokud se po vytažení rostliny objeví hladké stopy po zubech, jde o typický znak činnosti hlodavce. U krtka podobné poškození nenajdete, protože se živí výhradně živočišnou potravou.
Dalším signálem jsou náhlé vznikající holá místa v záhonech nebo trávníku. Rostliny zde nejprve ztrácejí vitalitu, následně úplně odumřou. Mnoho zahrádkářů v této fázi stále hledá problém v houbových chorobách nebo nedostatku vláhy, přestože skutečná příčina leží pod zemí.
Hryzec se množí rychle. Čekání většinou znamená větší škody
Jednotlivé poškozené rostliny mohou svádět k tomu, že se problém vyřeší sám. To se ale většinou nestává. Hryzec vodní je aktivní po celý rok a při dostatku potravy si své podzemní chodby rozšiřuje a hledá pohlavně aktivní druhy.
Samice bývá březí zhruba 20–22 dní, přičemž jedna starší samice může mít až 11 mláďat a 3–4 vrhy do roka. Mláďata jsou do 14 dní plně osrstěna a během několika dalších dní opouštějí hnízdo a budují si vlastní chodby a hnízda.
Právě proto se vyplatí jednat hned při prvních známkách jeho výskytu. Čím déle zůstávají na zahradě bez povšimnutí, tím rozsáhlejší bývají škody na kořenových systémech rostlin i mladých stromků. Nezapomínejte proto na pravidelnou kontrolu záhonů, všech nově vysazených sazenic (nebo vysazených v období 5–ti let) a trávníku.
