Důchodci čekali přidání, teď přišla studená sprcha. Vyšší valorizace naráží na možnosti státu
Část důchodců čekala, že nová vláda vyřeší otázku vyššího růstu penzí. Místo toho přišla opatrnější slova a čekání na další data. V reakcích lidí se tak znovu objevuje hlavně zklamání z předvolebních slibů.
Sledovat v Google Zprávách
Vyšší růst penzí se zatím odsouvá na později. Aleš Juchelka naznačil, že vláda nechce rozhodovat podle očekávání nebo politického tlaku, ale podle dalších čísel o inflaci. Současně tím padlo dřívější očekávání, že by lednové zvýšení důchodů v roce 2027 mohlo vyjít v průměru asi na 300 korun.
Na základě nedávno zveřejněných údajů o důchodcovské inflaci za letošní červen se nyní ukazuje, že by průměrný důchod mohl v lednu vzrůst jen asi o polovinu avizované částky. Valorizace by tak byla nejnižší za mnoho let.
Lidé slyší hlavně ústup od slibů
Na portálu České důchody se v diskuzi pod tímto článkem často opakovalo, že lidé podobný vývoj čekali. Ne všichni byli překvapení. U části diskutujících ale převládal pocit, že před volbami zněla jasnější očekávání.
„Sliby se slibují, blázni se radují. Co dodat,“ napsal Václav Večerek.
Věra Kalová reagovala stručně: „To se dalo čekat. Nic nového pod sluncem.“
Alžběta Vydřanská byla ostřejší: „Podvod na voliče, nic jiného. Doufám, že příště slibotechnám lidé hlasy nehodí.“
Podobné reakce ukazují, že lidé neřeší pouze samotnou částku. Pro mnoho seniorů je citlivé hlavně to, že valorizace byla před volbami spojovaná s přísliby lepšího zacházení s důchodci. Když se pak mluví o čekání na inflaci a další statistiky, vnímají to jako couvání.
Nedůvěra se vrací při každém dalším vyjádření
Ivana Kyndlová položila jednoduchou otázku: „A on tomu někdo věřil?“
Pavel Jermář to napsal podobně: „Normální člověk předvolebním slibům, a ani volebnímu programu přece nemůže věřit.“
Tyto komentáře ukazují širší únavu z toho, že se důchodová témata používají ve volebních kampaních. Penzisté slyší sliby o nápravě, růstu a vracení peněz. Po volbách ale přichází vysvětlování, proč je potřeba počkat.
„I oni před volbami naslibovali hory, doly a skutek utek. Slovem přece neurazí. Nová vláda stále více ustupuje od všeho, co slibovala, i když do vlády Fialy to má daleko,“ reagoval Zdeněk Horký.
Důchodci se cítí jako silná volební skupina
Karel Kovář to vidí pragmaticky: „Důchodci jsou početně silná skupina, a tak jim vyčůraně něco slíbíme a oni na to za 4 roky zapomenou, a tak budeme slibovat znovu.“
Podobně vyzněl i komentář Alexandry Kulhavé: „Mělo by to konečně jejich voličům otevřít oči. Sliby se slibují, blázni se radují. Radují se hlavně ti, kteří se díky nereálným slibům dostali k moci.“
Takové věty jsou tvrdé, ale v diskusích kolem důchodů nejsou výjimečné. Důchodci patří mezi voliče, kteří téma penzí sledují velmi pozorně. Každá změna vyvolá rychlou reakci, protože se dotýká peněz, se kterými lidé počítají každý měsíc.
Někteří už nevěří nikomu
Jana Kacovská z toho vyvodila obecnější závěr: „Ať je tam Petr nebo Pavel, je to úplně jedno. Závěrem je, že nemáme věřit nikomu a ničemu a musíme se spoléhat jen sami na sebe.“
Obdobně se vyjádřil Korinek Km: „Jsem důchodce. Fiala mě neokradl a už vůbec jsem si nemyslel, že mi Babiš a spol. něco vrátí.“
Pokud část lidí získá pocit, že předvolební sliby nebyly naplněny, může se důvěra v politická vyjádření obnovovat obtížně. U penzí navíc nejde o drobnou položku. Pro většinu seniorů je důchod hlavním příjmem.
Valorizace už není jen ekonomické téma
Debata o mimořádném přidání se tak změnila v širší spor o důvěru. Část lidí chce vyšší růst penzí, protože má pocit, že životní náklady zůstávají vysoké. Jiní už předem čekali, že žádné velké přidání nepřijde.
Juchelkovo vyjádření postavilo věc jasně: rozhodovat mají další data o inflaci a s mimořádným zvýšením penzí se zatím nepočítá. Jenže lidé si současně pamatují starší výroky, politické sliby a očekávání, že se k důchodcům bude nová vláda chovat štědřeji.
