Výchovné mělo napravit rozdíly v penzích. Nová pravidla jsou výsměch, zlobí se důchodkyně
Výchovné mělo při zavedení napravit jednu z nerovností českých důchodů. Péče o děti totiž často znamenala výpadek příjmů, pomalejší kariéru a nakonec nižší penzi. Zejména u žen. Od roku 2023 proto stát zvýšil starobní důchod zpravidla o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Od příštího roku se však pravidla mění.
Sledovat v Google Zprávách
Pětistovka sice úplně nezmizí, jednoduchý systém nahradí složitější výpočet a výchovné se přestane valorizovat.
Rozdíl mezi penzemi mužů a žen přitom zůstává výrazný. Podle údajů ČSSZ činil letos v červnu průměrný sólo starobní důchod mužů 23 081 korun, zatímco ženy dostávaly 20 589 korun. Rozdíl tak dosahoval 2 492 korun měsíčně. Právě horší výdělková historie žen, do níž se promítají roky péče, patřila mezi argumenty pro zavedení výchovného.
Pětistovku nahradí dvojí výpočet
Největší změna čeká lidi, kterým bude starobní důchod přiznán od roku 2027. U prvních dvou dětí se začne pracovat s takzvaným fiktivním vyměřovacím základem. Doba péče o dítě do tří let se při výpočtu zohlední tak, jako by pečující člověk v dané době pobíral příjem odvozený od průměrné mzdy.
Neznamená to však, že každý rodič dvou dětí od ledna přijde o tisíc korun. ČSSZ porovná nový způsob ocenění péče s dosavadním výchovným a pokud by vyšel hůře, dorovná výsledek na 500 korun za dítě. Za třetí a každé další vychované dítě zůstane pětistovka zachována.
Původní konstrukce měla být snadno srozumitelná bez znalosti důchodových vzorců. Každé vychované dítě znamenalo pevnou částku navíc, kterou bylo možné předem očekávat. Nový model více zohledňuje konkrétní průběh péče a výdělků, současně však pro běžného člověka zvyšuje nejistotu, protože výsledek už nelze odhadnout prostým násobením počtu dětí pětistovkou.
Systém má zabránit tomu, aby nový výpočet rodiče poškodil, současně však obsahuje výjimku pro část žen se staršími dětmi. Pokud péče o první či druhé dítě skončila ještě před rokem 1986, nelze podle současných pravidel fiktivní základ použít. Tím může odpadnout i kontrolní srovnání s dosavadním výchovným.
Právě podobné změny vyvolávají mezi ženami pocit, že se pravidla mění ve chvíli, kdy už s nimi nemohou nic udělat. České důchody v červnu shrnuly reakce ze své diskuse k postavení žen před penzí. „Je to šílená spravedlnost, hlavně co se týká žen. Moje mamka šla s děckama do důchodu v 58 a já mám jít 66?“ napsala Petra. Paní Lenka v téže diskusi namítla, že ženám byly za výchovu dětí odebrány dřívější roky a považuje to za nespravedlivé.
Pětistovka zůstane, její hodnota však klesne
Druhá změna dopadne i na důchodce. Od ledna 2027 se výchovné přestane valorizovat. Při zvýšení penze se od její procentní výměry nejprve odečte částka přiznaná za děti, valorizuje se zbytek a poté se výchovné znovu přičte ve stejné nominální výši. Důchodkyně o již přiznané peníze nepřijdou, jejich reálná hodnota však bude s inflací postupně klesat.
Právě tady se původní smysl opatření dostává pod tlak. Výchovné vzniklo jako viditelné ocenění toho, že péče o děti omezuje pracovní kariéru a příjmy. Pokud jeho částka zůstane natrvalo stejná, zatímco ostatní složky penzí porostou, význam této kompenzace bude rok od roku menší.
