Sjížděly se za ní celebrity, léčila Gotta i Bartošku. Nová expozice ale připomíná i tragické kapitoly života zázračné léčitelky
Božena Kamenická patřila k nejznámějším českým lidovým léčitelkám 20. století. Lidé za ní přijížděli z celé republiky, její pomoc vyhledaly i známé osobnosti a v Radnicích na Rokycansku se na ni dodnes vzpomíná jako na Bábu radnickou. Třicet let po její smrti se její příběh vrací do míst, kde získala největší věhlas.
Sledovat v Google Zprávách
V sobotu 5. září 2026 se v Muzeu Josefa Hyláka v Radnicích otevřela nová stálá expozice věnovaná Boženě Kamenické. Datum nebylo vybráno náhodou, právě v tento den totiž uplynulo přesně třicet let od její smrti.
Otevření přilákalo také pamětníky a lidi, jejichž rodiny se s léčitelkou v minulosti setkaly.
„Expozice Boženy Kamenické je pro nás symbolickým návratem k jejímu celoživotnímu poslání a lidovému léčitelství. Koncepce místnosti má návštěvníky přenést přímo do atmosféry její ordinace, kterou měla právě v Radnicích ve dvou různých časových obdobích a jíž prošlo nepřeberné množství pacientů. Byli bychom moc rádi, kdyby si u nás návštěvníci nejen oživili vzpomínky na samotné prostředí ordinace, ale především na výjimečnou osobnost paní Kamenické,“ sdělila pro České důchody kurátorka Muzea Josefa Hyláka Bc. Kateřina Frühaufová
Nacisté ji považovali za jasnovidku
Božena Kamenická se narodila 7. srpna 1898 v Janštějně na Jihlavsku. Už od mládí se zajímala o přírodní léčitelství a absolvovala soukromou odbornou školu zaměřenou na rehabilitaci a léčbu bylinami. V Radnicích žila nejprve od roku 1939 do roku 1950. Poté se podle dostupných zdrojů přestěhovala do Tymákova, odkud se v roce 1965 vrátila do Radnic a zůstala tam až do roku 1978. Poslední roky života strávila v Plzni, kde ve své činnosti pokračovala.
Kamenická nezažila jednoduchý život ani mimo svou léčebnou praxi. Za druhé světové války se dostala do hledáčku nacistických úřadů a několik týdnů strávila ve vězení.
Na jednom z dochovaných záznamů později uvedla, že ji nacisté považovali za jasnovidku. Její osobní život poznamenala také tragická událost. V roce 1935 při autonehodě zemřel její pětiletý syn Jaroslav. Další vlastní děti už neměla, později se však starala o děti svého ovdovělého bratra a sestry.
Její pověst překročila hranice Radnic
Právě s Radnicemi je spojena její nejslavnější přezdívka. „Bába radnická“ přitom nebylo hanlivé označení. Místní ji tak nazývali s respektem a její pověst se postupně rozšířila daleko za hranice města.
Do její ordinace přicházeli lidé s nejrůznějšími zdravotními potížemi. Kamenická se proslavila především schopností stanovovat diagnózy podle vzorku moči, někdy dokonce bez osobního setkání s pacientem, přičemž sama své schopnosti neuměla vysvětlit.
„Prostě pomáhám těžce nemocným. Nevím jak a proč, ale prostě najednou znám odpověď,“ řekla v rozhovoru, který v roce 1994 poskytla časopisu Regenerace.
Za léčitelkou cestovali lidé i z velké dálky
Její pověst postupně přivedla do Radnic velké množství pacientů. Podle vzpomínek pamětníků se u ní tvořily dlouhé fronty a za léčitelkou cestovali lidé i z daleka. Později přijímala pacienty rovněž v Plzni.
Mezi těmi, kteří její pomoc vyhledali, měly být i známé osobnosti. Zdroje zmiňují Karla Gotta, Jiřího Bartošku, Josefa Kemra nebo Václava Havla.
Jiří Bartoška na setkání s Kamenickou později vzpomínal v souvislosti se svou nemocí. Podle jeho vyprávění se léčitelka nejprve zdráhala přijmout ho s tím, že už na jeho stav nestačí. Nakonec mu doporučila bylinnou léčbu.
Právě příběhy lidí, kteří se s Kamenickou osobně setkali, pomáhají vysvětlit, proč její jméno zůstalo v regionu živé i po její smrti.
Pomáhala i párům, které toužily po dítěti
Jednou z oblastí, kterým se věnovala, byla také neplodnost. Podle dochovaných vzpomínek a dobových svědectví za ní přicházely ženy i páry, které se dlouho snažily o dítě.
Kamenická připravovala také bylinné směsi a některé z nich měly vlastní názvy, například Hormonka nebo Zlatobýlka.
Její příběh je dnes potřeba vnímat především v kontextu doby a lidového léčitelství. Tvrzení o jejích léčebných schopnostech vycházejí především ze vzpomínek pacientů, pamětníků a dobových svědectví, nikoli z klinických studií. To však nic nemění na tom, jak silnou pověst si během života vybudovala.
V muzeu jsou i autentické osobní předměty
Nová expozice v Radnicích není postavená jen na fotografiích a popiscích. Návštěvníci v ní najdou dobové dokumenty, osobní předměty a fotografie z jejího života. Jedním z hlavních exponátů je původní ordinační stůl z Radnic, u kterého Kamenická přijímala své pacienty.
„Sama příprava expozice byla neobyčejným zážitkem. S rodinou paní Kamenické jsem konzultovala dobový oděv, který je dnes součástí expozice. Velmi obohacující bylo také setkání se spisovateli, kteří v té době o Boženě Kamenické psali knihu. Největší vlna emocí ale přišla při samotné vernisáži. Dorazilo na ni mnoho lidí i z velké dálky a s hlubokým vděkem se se mnou dělili o své osobní vzpomínky a životní příběhy spojené s touto legendární léčitelkou,“ prozradila kurátorka Frühaufová.
Součástí expozice je také Kniha díků s osobními vzpomínkami a poděkováními lidí, kterým podle jejich vlastních slov léčitelka pomohla. A právě tyto materiály dávají výstavě osobnější rozměr. Nejde jen o připomínku známé postavy, ale také o svědectví lidí, kteří ji ještě zažili. „Za nejzajímavější exponát považuji bezpochyby Knihu vděčnosti. Je plná hlubokých osobních příběhů uzdravených lidí, poděkování, dojemných proseb i fotografie dětí, které se narodily právě díky její pomoci,“ řekla Frühaufová.
Radnice její památku připomínají i dalšími způsoby. V místě, kde působila, je pamětní deska a její podobizna se objevila také v místním betlému.
Bába radnická nezmizela s posledními pacienty
Božena Kamenická zemřela 5. září 1996 v Plzni ve věku 98 let. Její jméno však zůstalo součástí místní paměti. Lidé, kteří ji poznali, o ní vyprávějí dodnes a její příběh se postupně dostává také do archivů a historických prací.
Stálá expozice v Muzeu Josefa Hyláka tak přichází přesně třicet let po její smrti. Připomíná ženu, za kterou svého času mířily zástupy nemocných i slavní lidé, ale také místní osobnost, která se nesmazatelně zapsala do historie Radnic.
Zdroje: Kurátorka Muzea Josefa Hyláka Radnice Bc. Kateřina Frühaufová, Novinky, Rozhlas, iDnes, Bylinná lékárna.
