Rodiče splatili anuitu a děti čekaly vlastní byt. Po jejich smrti ale zjistily, že převod není možný
V družstevním bytě může rodina žít desítky let. Po smrti jeho uživatele však pozůstalí nedědí samotnou nemovitost, ale členský podíl. Jestliže družstvo neumožňuje převod do osobního vlastnictví, může být vypořádání dědictví podstatně složitější.
Sledovat v Google Zprávách
Družstevní byt patří bytovému družstvu. Jeho člen vlastní podíl, se kterým je spojeno právo byt užívat. Rozdíl se projeví nejen při prodeji, ale také při dědickém řízení. Podle Dostupného advokáta na dědice přechází členství a s ním zpravidla také nájem bytu. Družstvo přitom nemůže dědění podílu stanovami zakázat.
Ani splacení celé anuity (pravidelné splátky) ovšem samo o sobě nezaručuje, že se z nájemce stane vlastník. Záleží na stanovách, případných smluvních závazcích a rozhodnutí družstva. Pokud převod neumožňuje a člen k němu nemá právní nárok, nemohou si ho vynutit ani jeho potomci. Ústní ujištění, že se situace časem změní, přitom dědicům žádnou jistotu neposkytne.
Když chce jeden bydlet a druhý peníze
Představme si matku, po které zůstane družstevní podíl v hodnotě čtyř milionů korun a dvě dospělé děti. Dcera by v bytě chtěla zůstat, syn dává přednost penězům. Pokud dědí rovným dílem a v pozůstalosti není další majetek ani dluhy, potřebovala by sestra na jeho vyplacení dva miliony korun. Domluvit se musí i na lhůtě.
Právě tady může nastat problém. Dědic nemůže družstevní byt zastavit bance jako vlastní nemovitost. Může být potřeba nabídnout do zástavy jiný byt či dům, případně hledat úvěr bez zajištění. Ten ale nemusí stačit na vyplacení celé částky. Jak upozorňuje Česká spořitelna, předhypoteční úvěr navíc předpokládá doložený budoucí převod do vlastnictví. U bytu, který družstvo převést nehodlá, proto není běžným řešením.
Nejprve se ovšem dědicové musí shodnout na ceně. Hodnota podílu není totožná s původním členským vkladem. Ovlivňuje ji lokalita, stav domu, nesplacená anuita i podmínky dalšího převodu. Pokud dohoda selže, může být potřeba znalecký posudek.
Podíl mohou za určitých podmínek zdědit i společně. Rozhodují však stanovy družstva. Některá spoluvlastnictví připouštějí, jiná ho vylučují. Jestliže se potomci nedohodnou, komu podíl připadne a jak se ostatní vypořádají, může se spor přenést k soudu. Samotné dědické řízení tak nemusí vyřešit, kdo bude byt skutečně užívat.
Manželé mají zvláštní pravidla
Odlišná situace nastává, pokud podíl patřil do společného jmění manželů. Po smrti jednoho z nich přechází na pozůstalého manžela, který zůstává členem družstva a nájemcem. K hodnotě podílu se přihlédne při vypořádání pozůstalosti. Jestliže ale zesnulý získal podíl výlučně například před svatbou, vstupuje do dědictví.
Ani zděděný podíl přitom nemusí znamenat klidné bydlení. S nájmem přecházejí také související práva a povinnosti. Nový člen by si měl od družstva vyžádat přehled plateb, případných nedoplatků, zbývající anuity a plánovaných oprav. Vyplatí se prověřit také pravidla podnájmu a hospodaření družstva.
Prodej podílu zůstává možný, pokud kupující splňuje podmínky členství. Nemožnost převodu bytu do osobního vlastnictví však může zúžit okruh zájemců, kteří mají na koupi dost peněz nebo vhodnou nemovitost k zastavení. Představa, že se podíl později snadno promění ve vlastní byt, proto nemusí vyjít.
Rodinným sporům může předejít závěť, která určí budoucího nabyvatele podílu. Zůstavitel však musí respektovat práva nepominutelných dědiců. Zletilému potomkovi náleží alespoň čtvrtina zákonného dědického podílu. Ještě za života se proto vyplatí získat aktuální stanovy a písemné stanovisko družstva k budoucím převodům. Vedle poslední vůle je důležité také promyslet, z čeho budou ostatní vyplaceni. Bez takového plánu se může i hodnotné dědictví zadělat na dlouhý spor.
