Raději nižší důchod než další roky v práci. Lidé po šedesátce řeší tvrdou volbu

Konec pracovní dráhy se někdy neřídí jen tabulkou a výpočtem. Člověk může vědět, že čekání přinese více peněz, přesto už další roky v zaměstnání nezvládá.

Po šedesátce se může změnit pohled na práci i volný čas. Bolavá záda, směny, únava nebo stres mohou člověka přimět odejít z práce dříve. Předčasný důchod ale není bez následků. Krácení důchodu zůstane člověku natrvalo.

Když tělo přestává stíhat pracovní tempo

Někomu vyhovuje práce i ve vyšším věku. Jiný vstává každé ráno s bolestí a odpočinek o víkendu už nestačí. Velkou roli hraje druh zaměstnání. Jinak se po šedesátce pracuje v kanceláři a jinak ve skladu, výrobě nebo péči o nemocné.

Zdravotní problémy kolem šedesátky nejsou výjimečné. Ústav zdravotnických informací a statistiky uvádí, že závažné chronické onemocnění má přibližně 30 % lidí ve věku 60 až 65 let. Délka života ve zdraví se v Česku pohybuje kolem 62 let.

Člověk potom neřeší pouze výši penze. Ptá se, zda další dva roky práce zvládne bez zhoršení zdraví. Pro někoho má větší cenu volnější režim, klidnější rána a čas na léčbu než několik tisíc korun navíc.

Pro řadu lidí nejde jen o únavu nebo bolest. Po letech práce chtějí ještě zažít období, kdy budou mít čas na partnera, děti, vnoučata nebo cestování. Nechtějí strávit poslední zdravé roky v zaměstnání a odejít až ve chvíli, kdy už jim síly dovolí jen odpočívat doma. Nižší důchod proto někdy berou jako cenu za čas, který ještě mohou prožít podle sebe.

Finančně zpravidla vychází lépe zůstat v práci

Předčasný důchod lze v roce 2026 přiznat nejvýše tři roky před řádným důchodovým věkem. Žadatel zároveň potřebuje alespoň 40 let důchodového pojištění. Přiznání předčasné penze je nevratné a později ji nelze vyměnit za nekrácený řádný důchod.

Čistě finančně proto zpravidla vychází lépe počkat. Člověk dál dostává mzdu, získává další dobu pojištění a vyhne se trvalé srážce. Tato logika má ale jednu slabinu. Počítá s tím, že člověk další měsíce či roky skutečně odpracuje. Nezohlední bolest, noční směny, psychické vyčerpání ani strach, že zdraví vydrží už jen omezenou dobu.

I proto lidé při rozhodování zvažují více faktorů než samotný výpočet. Mezi důvody předčasného odchodu z trhu práce patří zhoršené zdraví, dlouhodobá únava, ztráta zaměstnání, péče o blízké nebo potřeba získat čas pro rodinu.

Každých započatých 90 dnů sníží penzi

Krácení se počítá za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které chybějí do důchodového věku. Běžná sazba činí 1,5 % výpočtového základu za jeden úsek. Nejde tedy o 1,5 % z výsledné penze.

Na termínu záleží více, než se může zdát. Pokud člověk překročí hranici dalšího devadesátidenního úseku třeba o několik dnů, ČSSZ započítá další celé krácení.

Dlouhá pracovní dráha přináší mírnější krácení

Od roku 2026 platí výhodnější pravidlo pro lidi, kteří získali alespoň 45 let pojištění. Za každých započatých 90 dnů se jim odečte 0,75 % výpočtového základu místo běžných 1,5 %. Krácení tedy klesne na polovinu.

Do potřebných 45 let se ale nepočítají všechny doby, které jinak mohou ovlivnit nárok na důchod. Zahrnuje se výdělečná činnost, péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba. Nezapočítá se například studium nebo evidence na úřadu práce.

Správná volba nemusí být pro každého stejná

Člověk s úsporami, splaceným bydlením a podporou partnera může nižší penzi zvládnout snáze. Pro člověka, který platí vysoký nájem nebo splácí dluhy, může být stejný rozdíl velkým problémem.

Rozhodnutí se proto nedá postavit pouze na otázce, kolik peněz člověk ztratí. Stejně podstatné je, zda má rezervu, jaké má pravidelné výdaje a v jakém stavu odchází z práce. Vyšší důchod může přinést větší finanční jistotu. Čas a zdraví, které člověk dalšími roky v práci ztratí, mu ale později nikdo nevrátí.