Luba Skořepová se nebála žít po svém: Dvě manželství, milenci i vášeň pro ezoteriku

Luba Skořepová patřila k herečkám, které dokázaly zaujmout i v malé roli. Na jevišti Národního divadla strávila desítky let a za svůj život ztvárnila přes 140 divadelních postav. Vedle herectví ale žila také velmi osobitý soukromý život. Věřila na astrologii, nadpřirozeno a bylinky, napsala několik knih a nikdy se příliš netrápila tím, co si o ní myslí ostatní.

Možná za její neobyčejný pohled na svět mohla léta, která prožila jako malá holčička u prarodičů na samotě v Podkrkonoší. Do šesti let vyrůstala obklopená lesem, daleko od běžného dětského života. Právě tam si vytvořila fantazii, která ji podle jejích vlastních vzpomínek provázela až do posledních let života.

Dětství prožila v lese s prarodiči

Narodila se 21. září 1923 v Náchodě. První roky života ale nestrávila běžným způsobem. Rodiče ji totiž poslali k prarodičům do Havlovic v Podkrkonoší, kde až do šesti let žila na samotě u lesa. Společnost jí dělala především babička a dědeček, který byl podle jejích vzpomínek velice málomluvný. Pomáhala také na poli a velkou většinu času trávila venku.

Právě toto období podle ní výrazně ovlivnilo její pozdější pohled na svět. Babička se věnovala přírodnímu léčení a Luba si tak z dětství odnesla silný vztah k přírodě, rostlinám a všemu, co přesahovalo běžný svět. Později se zajímala o astrologii, okultismus, polodrahokamy nebo různé nadpřirozené jevy.

Rodiče si přáli, aby šla na medicínu

K herectví ji to táhlo už od dětství. S ochotníky hrála divadlo a bylo jí jasné, že právě jeviště ji láká nejvíc. Rodiče z toho ale příliš nadšení nebyli. Otec si představoval, že bude studovat medicínu a matka měla obavy, že se v divadelním prostředí zkazí.

Nakonec jí rodiče dovolili zkusit přijímací zkoušky na pražskou konzervatoř pod podmínkou, že bude mít u maturity vyznamenání. To se jí skutečně podařilo a v roce 1944 konzervatoř úspěšně dokončila. Krátce na to už zamířila k profesionálnímu divadlu.

Národní divadlo se stalo jejím druhým domovem

Po válce se dostala do Studia Národního divadla a v roce 1948 ji Jindřich Honzl přivedl do samotného Národního divadla. Na jeho scéně pak působila desítky let. Poslední představení odehrála v červnu 2014 v Gogolově Revizorovi.

Za svou kariéru vytvořila přes 140 divadelních rolí a objevila se také ve více než stovce filmových a televizních postav. Diváci si ji mohli pamatovat například ze seriálů Náměstíčko, Náves, Příkopy nebo z filmu Cesta z města.

Herectví pro ni přitom nebylo jen zaměstnáním. Národní divadlo zůstalo součástí jejího života i v době, kdy už byla dávno v seniorském věku. Na jevišti se objevovala ještě v době, kdy by mnoho jejích vrstevníků už dávno odpočívalo.

Manželství s Josefem Pehrem poznamenala tragická nehoda

Jejím prvním manželem byl herec a loutkoherec Josef Pehr. Poznali se během působení v divadelním prostředí a spojovala je nejen láska, ale také společná práce. Po válce se vzali a společně se věnovali i loutkovému divadlu.

Luba toužila po rodině a dětech. Její plány ale zásadně změnila vážná dopravní nehoda. Utrpěla při ní těžká zranění a později se dozvěděla, že v důsledku nehody už nemůže mít děti. Sama o tom v pozdějším rozhovoru otevřeně mluvila.

Manželství nakonec skončilo rozvodem. Ztráta možnosti mít vlastní děti pro ni ale byla bolestivá po celý život. Když se později její sestra rozvedla a měla dva malé syny, Luba si je vzala k sobě a vytvořila si k nim velmi blízký vztah. Podle jejích vzpomínek je vnímala téměř jako vlastní děti.

Její soukromý život byl stejně výrazný jako její kariéra

Po rozvodu se Luba Skořepová znovu vdala. Jejím druhým manželem byl spisovatel Pavel Hanuš. Ani toto manželství ale nevydrželo a skončilo rozvodem.

O svých dalších vztazích přitom nikdy nemluvila jako někdo, kdo by chtěl svůj soukromý život skrývat. Otevřeně přiznávala, že měla řadu milostných vztahů a že věrnost nepovažovala za základ partnerského života. Její přístup byl na svou dobu velmi neobvyklý a často vyvolával pozornost.

Její životní styl se ale nedal jednoduše vměstnat do představy o klasické filmové hvězdě. Zajímala se o astrologii, bylinky, léčitelství, posmrtný život nebo komunikaci s různými bytostmi. Právě kvůli kladnému vztahu k ezoterice se jí také někdy přezdívalo „čarodějnice českého showbyznysu“.

Na psaní nezanevřela ani ve vysokém věku

Luba Skořepová ale nebyla pouze herečkou. Psala také knihy a ke konci života se věnovala literární tvorbě stále intenzivněji. Její poslední kniha vyšla v roce 2014, tedy ve stejném roce, kdy se naposledy objevila na scéně Národního divadla.

Práce pro ni zůstávala důležitou součástí života. Ani vysoký věk pro ni neznamenal, že by se měla úplně stáhnout do ústraní.

Poslední roky už byly mnohem těžší

V závěru života se její situace změnila. Její pražský byt pro ni byl dlouhá léta důležitým místem, postupně ale měla problémy s jeho financováním a její životní podmínky se zhoršovaly. O jejím pozdějším životě se proto psalo také v souvislosti s velmi skromným bydlením, ve kterém panovaly trochu spartánské podmínky.

Přesto však zůstávala osobností, která si až do vysokého věku zachovala své vlastní představy o tom, jak chce žít. Nechtěla se vzdát věcí, kterým věřila ani práce, která ji provázela téměř celý život.

Na věčnost odešla těsně před Vánocemi

Luba Skořepová zemřela 23. prosince 2016 v jedné z pražských nemocnic. Bylo jí 93 let. Její život skončil jen několik let poté, co naposledy vystoupila na scéně Národního divadla.

Zůstala po ní nejen řada filmových a televizních rolí, ale především mimořádně dlouhé spojení s českým divadlem. Její život byl plný velkých hereckých příležitostí, osobních ztrát, lásky, samoty i vlastního pohledu na svět. A právě tím byla Luba Skořepová tak nezaměnitelná.

Zdroje:  Český rozhlas Dvojka, iDnes, Primaženy