Lidé platili vysoké odvody, ale důchod je zklamal: Systém podle nich trestá úspěšnější pracující
Člověk může celý život vydělávat výrazně více než jeho kolega nebo partner. Po odchodu do penze se ale jejich příjmy mohou výrazně přiblížit. Část lidí to považuje za nutnou solidaritu, jiní v tom vidí trest za vyšší odvody.
Sledovat v Google Zprávách
Český důchodový systém se snaží chránit lidi s nízkými příjmy. Důchod jim může nahradit velkou část čisté mzdy, zatímco lidé s vyššími výdělky pocítí po odchodu z práce mnohem větší pokles příjmů. Rozdíly mezi mzdami se proto v penzi výrazně snižují. Tento princip pomáhá chránit seniory s nízkými příjmy před chudobou, zároveň ale u mnohých dalších vzbuzuje dojem nespravedlnosti.
Důchody živnostníků lidé hodnotí rozdílně
V diskuzi pod článkem na portálu České důchody se velká část reakcí týkala OSVČ. Petr Malý upozornil na náročnost drobného podnikání: „Drobní živnostníci jsou na tom nejhůře. Kdo někdy podnikal, ví, o čem píšu. Člověk, který se o svou práci postará sám, neví, co je volno nebo dovolená, a nakonec dopadne nejhůř.“
Jiří Hanák srovnal svůj důchod s bývalými kolegy: „Beru důchod asi 30 procent čisté mzdy. Kolegové, kteří dělali totéž co já, ale jako OSVČ, mají o dost menší důchod. Alespoň někteří mají zainvestováno. Důchod je sociální dávka. Hodně let jsem platil těžký balík, ale řekli mi, že je tam strop a více mi nezapočítají. Také si nemyslím, že OSVČ potřebuje méně lékařské péče, i když platí méně. Hlavně mi vadí, když lidé s menším důchodem remcají, přitom berou peníze na úkor těch, kteří systém platili.“
Pavel Jelínek namítl, že část podnikatelů si nízké odvody zvolila sama: „Někteří živnostníci odváděli co nejméně, jezdili na dovolené čtyřikrát do roka a teď naříkají. Kdo kolik odvedl, tolik dostane.“
Lidé mají pocit, že vyšší odvody nejsou dost znát
Silnou reakci vyvolává hlavně nízká zásluhovost. „Nízká zásluhovost je nespravedlivá,“ napsala Věra Svobodová. Podobně stručně situaci zhodnotil Miroslav Tuček: „Je to nespravedlivé, to pochopí snad každý.“
Eva Hnátková popsala vlastní zkušenost z manželství: „Já mám vysokoškolské vzdělání a můj manžel střední odborné. V životě jsem vydělávala mnohem více než on, někdy i dvojnásobek. Při nástupu do důchodu měl vyšší důchod než já. Teprve po přiznání výchovného ve výši 1 000 korun jsem ho asi o 500 korun přeskočila. Nikdo mi nevysvětlí, proč tomu tak je.“
Podobné příběhy posilují pocit, že dlouhé roky s vyšší mzdou a vyššími odvody nemají ve výsledné penzi takovou váhu, jakou lidé očekávali. Ne každý ale souhlasí s tím, že mzda vždy odpovídá tomu, co člověk společnosti odevzdá.
„A co plat nebo mzda? Odpovídá realitě, co kdo udělá? Ani náhodou. Podívejte se na platy politiků, kteří si o svých penězích rozhodují sami. Někteří by měli peníze vracet, ne je dostávat. Podívejte se do úřadů. To samé. Plat opravdu není něco, co odráží zásluhu toho, co člověk odvede,“ napsal Mirek Barta.
Ne každý čeká od státu stejnou jistotu
Další skupina lidí zdůrazňuje osobní odpovědnost. Michal Vašíček napsal: „Snad si člověk, který má podstatně vyšší mzdu, z ní velmi snadno ušetří na pozdější dobu. Pokud není finančně negramotný a celou mzdu každý měsíc nerozfofruje.“
Ještě radikálnější řešení navrhl Miroslav Florian: „Důchody zrušit. Kdo si co vydělá, to bude mít.“ Takový model by ale přenesl celé riziko stáří na jednotlivce. Člověk s nízkou mzdou, nemocí nebo přerušenou pracovní kariérou by mohl zůstat téměř bez ochrany.
Petr Padělek upozornil i na sociální dávky: „Nejvtipnější je, že nízkopříjmoví ještě k důchodu dostanou dávku a žijí pak úplně stejně. Ve výsledku mají od státu stejné peníze, jen po nich nezbude nic pro děti.“
Český systém se snaží spojit dva cíle, které jdou jen obtížně dohromady. Má zabránit tomu, aby lidé s nízkými příjmy ve stáří propadli do chudoby, a současně zachovat rozdíl podle odvodů. Reakce lidí ukazují, že druhý cíl podle mnohých plní příliš slabě. Jiní připomínají, že bez solidarity by část seniorů neměla z čeho zaplatit ani běžné výdaje.
