Husákovy děti se bojí nižších důchodů: Celý život platily a teď mají strach, že na ně stát zapomněl
Generace Husákových dětí slyší, že má pracovat déle a zároveň počítat se slabším důchodem. Mnozí lidé mají pocit křivdy, protože celý život odváděli peníze do systému, ale pravidla se jim mění těsně před důchodem. Obavy z nižších důchodů tak doplňuje strach, zda se lidé penze vůbec dočkají ve zdraví.
Sledovat v Google Zprávách
Ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček upozornil, že parametrické změny a nástup Husákových dětí do penze mohou v příštích letech snížit průměrný starobní důchod přibližně o 1 800 korun, pokud se částka vztáhne k dnešní hodnotě důchodu. Uvedl také, že za 10 let budou důchody nominálně vyšší kvůli valorizacím.
Později do důchodu a za méně peněz
V diskuzi pod tímto článkem na portálu České důchody se silně ozývala generace, která má do penze ještě několik let. Lidé se neptali jen na konkrétní částku. Vadí jim hlavně pocit, že mnoho let odváděli peníze a teď slyší, že jejich důchod bude proti dnešku slabší.
„Ty takzvané Husákovy děti odvedly tomuto státu nejvíce peněz. Takže si důchod odmakaly. Ti mladí dnes budou mít prd s jejich přístupem k životu,“ napsal Radek Prudil.
Pavel Peca vidí problém podobně: „Už z nich pomalu začíná lézt, co generaci Husákových dětí čeká, a pro toho, kdo s tím nepočítal, to bude hodně nepříjemné probuzení.“
Tento typ reakcí ukazuje strach z dvojího dopadu. Lidé nejprve slyšeli, že budou pracovat déle. Teď se přidává obava, že ani pozdější odchod do penze nemusí znamenat důchod, se kterým počítali.
Systém se mění ve špatný čas
Postupně se snižuje výhodnost výpočtu nových důchodů. Od roku 2027 začne další vlna změn. Zápočet dob pojištění má klesnout na 1,49 procenta a zápočet výdělků do první redukční hranice na 98 procent. Dopad se odhaduje přibližně na 200 až 250 korun u nově přiznaného důchodu.
Michal Gerža k tomu napsal: „Generace, která do systému od roku 1989 zaplatila nejvíc, vybudovala ho, bude ještě na rozloučenou strouhnuta na důchodech.“
Jana Janečková reagovala emotivně: „Husákovy děti makaly celý život, přispívaly do systému a když konečně má přijít důchod, tak se jim ještě sníží. Nehledě na to, že už jednou proběhla jakási reforma, která jim prodloužila odchod do důchodu. Mně konkrétně o 9 let.“
Právě tato kombinace zvyšuje napětí. Část lidí nemá problém pochopit, že důchodový systém stárne a potřebuje změny. Hůře ale přijímají, že úpravy dopadnou na generaci, která už má velkou část pracovního života za sebou.
Raději nižší penzi než delší práci
V komentářích se objevil i opačný pohled na volbu mezi výší důchodu a věkem odchodu.
Julia Walterová napsala: „Raději nižší důchody než zvyšování věku odchodu do důchodu pro ostatní.“
Někteří lidé se bojí, že práce do vyššího věku bude pro mnoho profesí nereálná. Menší důchod je pro ně přijatelnější než roky navíc v práci, kterou už zdravotně nezvládnou.
Zároveň ale platí, že budoucí důchod může tvořit menší část předchozí mzdy než dnes. Pokud by se v budoucnu náhradový poměr přiblížil k 50 procentům, člověk po odchodu z práce pocítí větší propad příjmů. Důchod sice bude kvůli valorizacím v korunách vyšší, ale nemusí udržet stejný odstup od výdělků a životních nákladů.
Nejistota zasáhla především lidi před penzí
Stenly Dubturowski kritizoval, že se změny podle něj dotkly lidí, kterým bylo dříve slibováno něco jiného. „Poděkujme Jurečkovi, který lhal kudy chodil, že se změny nedotknou lidí 50 plus. Přičemž těch se to dotklo nejvíc,“ napsal.
Tato věta vystihuje jednu z nejsilnějších emocí. Pro lidi narozené v silných ročnících je taková zpráva citlivá hlavně proto, že přichází krátce před penzí. Většinu pracovního života už mají za sebou a prostor něco zásadně změnit se rychle zmenšuje. Pokud se pravidla mění krátce před jejich odchodem do penze, část lidí to vnímá jako zvýšení nejistoty.
