Falešní úředníci ČSSZ volají kvůli zvýšení důchodu a doplatku, chtějí vám ukrást peníze
Česká správa sociálního zabezpečení varuje před novým podvodem. Pachatelé se vydávají za její pracovníky a lidem slibují zvýšení důchodu nebo doplatek. Ve skutečnosti míří na jejich bankovní účty.
Sledovat v Google Zprávách
Podvod může začít nenápadně. Do e-mailové schránky dorazí dokument, který se tváří jako oficiální písemnost České správy sociálního zabezpečení. Obsahovat může její logo, označení organizačního útvaru nebo údaje o údajném přepočtu penze a částce, kterou má důchodce dostat. Právě množství konkrétních detailů má příjemce přesvědčit, že skutečně komunikuje s úřadem.
Na zprávu může následně navázat telefonát člověka, který se představí jako zaměstnanec ČSSZ. Tvrdí například, že kvůli vyplacení doplatku nebo navýšení důchodu je nutné dokončit několik kroků v internetovém bankovnictví. Volající může seniora přimět také k videohovoru nebo použití dalších aplikací.
ČSSZ do bankovnictví nikoho neposílá
Takový postup je podle ČSSZ jednoznačným varovným signálem. Úřad kvůli vyplacení důchodu nebo doplatku nikdy nevyzývá klienty, aby se přihlásili do internetového bankovnictví nebo v něm prováděli jakékoli operace. Nežádá ani PIN, přihlašovací údaje, autorizační kódy nebo vzdálený přístup k telefonu, počítači či bankovnictví.
Pachatelům přitom může nahrávat skutečnost, že jejich dokument na první pohled nevypadá podezřele. Dokáží napodobit logo, označení úřadu nebo podpis. Samotný vzhled písemnosti proto podle správy není důkazem, že ji skutečně odeslala státní instituce.
Policie podobné útoky označuje jako vishing, tedy podvodné telefonáty založené na sociálním inženýrství. Pachatel se vydává za důvěryhodnou osobu nebo instituci a snaží se získat přístupové údaje k internetovému bankovnictví, autorizační kódy, údaje o kartě nebo souhlas s převodem peněz. Může také oběť přesvědčovat k instalaci vzdáleného přístupu do zařízení.
Nebezpečné je i takzvané podvržení telefonního čísla. Na displeji se může objevit kontakt vypadající jako oficiální číslo banky, policie nebo jiné instituce. Důvěryhodně působící číslo ale samo o sobě neznamená, že hovor skutečně přichází z místa, které se na telefonu zobrazuje.
Policejní data ukazují, že škody mohou být vysoké. Průměrná škoda u těchto podvodů podle policie dosahuje zhruba tří čtvrtin milionu korun. Pachatelé pracují s časovým tlakem, snaží se člověka izolovat a nutí ho jednat okamžitě. Za první čtvrtletí letošního roku podle ní vzrostl počet kyberpodvodů o více než 37 procent, některé oběti přišly i o miliony. Policie proto připomíná jednoduché pravidlo 3Z. Zastav, zavěs a zkontroluj informace.
Podvodníci zkoušejí stále nové záminky
Současná vlna není prvním letošním pokusem zneužít jméno ČSSZ. Už 1. července úřad upozornil na falešné e-maily, které lidem slibovaly možnost získat více než 240 tisíc korun. Odesílatelé požadovali kopii občanského průkazu, věk a informaci, na co chce příjemce peníze použít.
Další podvodnou kampaň ČSSZ zachytila 27. května. Tehdy se zprávy vydávaly za oznámení jejího klientského centra a rozesílaly se mimo jiné z adres na doménách kontakt-cssz.cz a portal-cssz.cz. Příjemce informovaly o údajných neúplných údajích v systému a vybízely jej k zaslání kontaktních údajů.
