Důchody jsou skoro z minusu venku. Lidé tvrdě připomínají mrtvé seniory z doby covidu
Výrazně lepší bilance důchodového systému vyvolala otázky, které se netýkají jen mezd a vládních změn. Část lidí hledá vysvětlení také v demografii. Upozorňují na úbytek starobních důchodců a vysoký počet úmrtí v době covidu.
Sledovat v Google Zprávách
Po letech hlubokých schodků se důchodové hospodaření téměř vyrovnalo. Ke konci května 2026 chybělo systému jen 450 milionů korun, zatímco dříve šlo o desítky miliard. Zlepšení podpořil vyšší výběr pojistného i pomalejší růst některých výdajů.
Počet lidí ve starobním důchodu skutečně klesá. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci roku 2019 celkem 2 414 814 starobních důchodců. Na konci roku 2025 jich bylo 2 346 030 a v březnu 2026 už 2 337 337.
Komentující připomínají úmrtí za covidu
V diskusi pod článkem na portálu České důchody se několik lidí domnívalo, že lepší bilanci ovlivnila především úmrtí starších lidí. Některé reakce byly velmi přímočaré.
„Ti mrtví z covidu (většinou starší lidé se zdravotními komplikacemi), kteří měli ještě pět až dvacet let před sebou, musí být někde ekonomicky vidět,“ napsal Martin Růžička.
Podobně reagoval Roman Kleska: „Hlavním důvodem je vymírání důchodců, v posledních přibližně 5 letech se jejich počet stále snižuje. Skokově se počet důchodců snížil po době covidu.“
Miloslav Michalík uvedl: „A zase ani slovo o tom, že důchodci vymírají. Četl jsem, že už sedm let klesá počet důchodců. Ročně několik tisíc. Více umírá lidí těsně před důchodem a také těsně po vstupu do důchodu.“
„Jestli spíš nepromlouvá smrtnost,“ poznamenal Roman Erben.
Bohumila Tolarová šla ještě dál: „To asi proto, že ho teď jednak zřejmě netunelují, druhak, že se lidé narození po roce 1950 už nedožívají těch 90+. Pouze výjimečně.“
Pokles potvrzují čísla, příčina je složitější
Statistiky potvrzují, že počet starobních důchodců od roku 2019 klesl o desítky tisíc. Samotná čísla však neukazují, že by hlavní příčinou byla pouze úmrtí nebo covid.
Počet důchodců ovlivňuje také to, kolik lidí do penze nově vstoupí. Roli hraje velikost jednotlivých ročníků i postupné zvyšování důchodového věku. Část lidí proto začíná pobírat starobní důchod později.
Pandemie se na počtu seniorů podepsala. Vyšší úmrtnost ale není jediným vysvětlením současného poklesu a její dopad nelze jednoduše převést na květnovou bilanci důchodového systému.
Méně důchodců znamená nižší tlak na výdaje
Pokud klesne počet vyplácených starobních důchodů, stát skutečně vydá méně, než kdyby počet příjemců dál rostl. Dopad ale závisí také na výši penzí, valorizacích a počtu invalidních či pozůstalostních důchodů.
Lepší bilanci proto nevysvětluje jen úbytek starobních důchodců. Příjmovou stranu posílily vyšší mzdy a odvody zaměstnanců i firem. Výdajovou stranu ovlivnily změny valorizací, předčasných důchodů a výpočtu nových penzí.
Současný pokles navíc nemusí trvat dlouho. Počet obyvatel nad 65 let dál poroste a do penze později začnou odcházet silné ročníky narozené v 70. letech. Krátkodobá úleva proto neřeší dlouhodobé stárnutí populace.
Reakce lidí upozornily na skutečný trend, ale část z nich ho vysvětlila příliš jednoduše. Úmrtí seniorů mají na výdaje vliv. Stejně důležitý je ale počet nových důchodců, věk odchodu do penze a vývoj příjmů z pojistného.
