Auto ve stáří dává svobodu, ale i starosti: Kdy už by senior neměl usedat za volant

Řízení auta je pro mnoho seniorů důležitou součástí soběstačnosti, zvlášť pokud žijí na venkově nebo hůře dostupném místě. S přibývajícím věkem je ale důležité sledovat zdravotní stav, reakce i jistotu za volantem. Rozhodující nemusí být samotný věk, ale schopnost řídit bezpečně.

Už v mládí je vlastnictví řidičského průkazu a auta symbolem svobody a nezávislosti. Ne jinak je tomu ve vyšším věku. O možnost kdykoliv vyrazit za nákupy, na návštěvu příbuzných nebo k lékaři by lidé neradi přišli. Čím je ale člověk starší, tím častěji si musí klást otázku, kdy přijde ta chvíle, kdy už řízení vozidla nebude pro něho bezpečné.

Senioři, kteří žijí na venkově, vlastnictví řidičského průkazu a auta ocení daleko více než ti, kteří bydlí ve městech. V nich je dopravní obslužnost na vyšší úrovni. Na venkově veřejná doprava nejezdí tak často a spousta služeb se nachází ve vzdálenějších lokalitách. Není proto možné se divit, že řízení auta považují důchodci za součást své vlastní soběstačnosti.

Odpověď na to, jak poznat, že za volant by již senior neměl usednout, nemusí být jednoduchá. Někteří jsou dobrými řidiči i po osmdesátce. Rozhoduje tedy nikoliv striktně datum narození, ale jak na tom je senior z hlediska svého zdravotního stavu. Týká se to především jeho kognitivních funkcí, jak rychle je schopen reagovat na nenadálé dopravní situace, o nichž na silnicích nebývá nouze.

Některé zdravotní potíže mohou řízení komplikovat zejména tehdy, pokud nejsou dobře kompenzované, způsobují poruchy pozornosti, zpomalené reakce, záchvaty, výpadky vědomí nebo výrazně omezují zrak, sluch či pohyblivost.

Tyto zdravotní problémy mohou být varováním, že řízení auta už pro seniora nemusí být vhodné:

• horší sluch nebo zrak
• neurologická onemocnění – epilepsie, demence, deprese
• poruchy pohyblivosti
• diabetes
• kardiovaskulární choroby
• užívání léků, které ovlivňují schopnost soustředění nebo pozornost.

Někdy bezpečnost za volantem zlepší silnější brýle, operace šedého zákalu, používání naslouchadla, úprava medikace. Snížit riziko chyb pomáhají i asistenti v moderních automobilech. Ty například hlídají jízdní pruh, parkovací kamera pomůže při parkování.

Náznaky zhoršených řidičských schopností

Existují signály, jež mohou ukazovat na to, že důchodce si za volantem už nepočíná na jedničku. Na silnicích bývá hustý provoz a ten vyžaduje rychlé reakce. Čím dál častěji se setkávají řidiči se složitými křižovatkami náročnými na řešení průjezdu. Senior může občas způsobit drobné kolize při parkování na parkovištích u supermarketů, protože mu už chybí ten správný odhad.

Někteří důchodci se začnou sami vyhýbat situacím za volantem, v nichž si nejsou stoprocentně jistí. Týká se to například jízdy za deště nebo po setmění, případně jezdí jen po trasách, jež velmi dobře znají, a na ostatní odmítají vyjet.

Poměrně důležitou úlohu sehrávají i spolujezdci řidičů-seniorů. Ti první si totiž mohou všimnout, že jejich řízení není už zcela v pořádku. Důchodci si nemusejí chtít své chyby přiznat. Proto by poznámky spolujezdců neměly jen tak bez povšimnutí zapadnout.

Pochopitelně, že rozhodnutí s řízením auta skončit, je pro seniory těžké. Jedná se o významnou změnu jejich životního stylu. Z jejich pohledu je to změna k horšímu.

Povinné lékařské prohlídky řidičů-seniorů

Stát kontroluje zdravotní stav starších řidičů prostřednictvím povinných zdravotních prohlídek. Od ledna 2026 je nutné ji poprvé absolvovat v 70 letech, poté každé dva roky. Lékař po prohlídce zapíše výsledek kontroly do elektronického systému, díky kterému nemusí posudek řidič vozit s sebou v autě. Policie vše ověří online.

Pro posudky vydané před 1. lednem 2026 ale platí přechodné ustanovení, kdy je zapotřebí vozit papírový posudek s sebou, a to až do vypršení jeho platnosti.

O řidičském průkazu po šedesátce jsme psali v tomto článku.

Čím osobní automobil nahradit

Pokud už důchodce nebude aktivním řidičem, musí se spolehnout zejména na veřejnou dopravu. Městské autobusy už bývají nízkopodlažní, tudíž se do nich pohodlně nastupuje i hůře pohyblivým osobám.

Na lékařské prohlídky do ambulancí specialistů vozí své starší příbuzné nejčastěji nejbližší příbuzní. Kdo se nemůže na jejich pomoc spolehnout, může využít dalších služeb.

Například existuje možnost převozu sanitkou, kterou navrhne z důvodu zhoršeného zdravotního stavu praktický lékař nebo specialista. Vystaví na převoz poukaz a náklady jsou pak hrazeny ze zdravotního pojištění.

V některých městech funguje služba Senior taxi. Využívat ji mohou starší osoby nad 65 nebo nad 70 let a ty, které mají zdravotní postižení. Službu organizuje vedení města ve spolupráci s místními dopravci. Cena za ni je v řádu desítek korun, zpravidla do 50 Kč, zbytek nákladů dotuje město. Využívat ji lze například v Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Třebíči, Blansku, Turnově, Mělníku, Vysokém Mýtě, Zlíně. Podmínky služby si města stanovují sama. Mohou se týkat omezení jízd jen na určité časové úseky a na konkrétní typy cest.

Příspěvek na mobilitu

Stát přispívá osobám se zdravotním postižením na náklady spojené s dopravou pomocí sociální dávky – příspěvek na mobilitu. Je určena pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P a její výše měsíčně činí 900 Kč. Další podmínkou k jejímu získání je pobyt na území České republiky a nevyužívání pobytových sociálních služeb.

Žádost o dávku se podává prostřednictvím online formuláře na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo osobně na pobočce Úřadu práce.