Zvýšení životního minima není pro každého. V některých případech vám stát dokonce peníze sebere
Životní minimum se od října 2026 zvýšilo. Pro člověka, který žije sám, nyní činí 5 500 korun měsíčně místo dosavadních 4 860 korun. U domácností se dvěma dospělými je ale změna méně výrazná. První osoba má nově stanovenou částku 5 000 korun, zatímco u druhého a každého dalšího dospělého klesla částka ze 4 040 na 3 750 korun.
Sledovat v Google Zprávách
Nové částky vycházejí z úpravy životního a existenčního minima, která platí od 1. října 2026. Nejde o peníze, které by lidé dostávali automaticky od státu. Životní minimum je hranice používaná při posuzování příjmů domácností a při výpočtu některých sociálních podpor. Proto může jeho změna ovlivnit nárok na dávku nebo její výši, aniž by se samotná částka životního minima vyplácela na účet.
Samotné zvýšení neznamená vyšší dávku
Životní minimum má v sociálním systému několik úloh. Používá se například při posuzování nároku na dávku státní sociální pomoci a vstupuje také do výpočtu některých jejích složek. Význam má rovněž u mimořádné okamžité pomoci nebo při posuzování některých dalších sociálních nároků.
Proto se změna částek může projevit rozdílně podle toho, v jaké situaci se domácnost nachází. Někde může vyšší životní minimum znamenat lepší podmínky pro získání podpory, jinde se změna projeví jen v samotném výpočtu. Není tedy možné říct, že každý, komu životní minimum vzrostlo, dostane od státu stejnou částku navíc.
Proč má druhý dospělý méně
Právě tato změna může být pro domácnosti překvapivá. U jednotlivce se částka zvedla o 640 korun. První dospělý, který žije s dalšími lidmi ve společně posuzované domácnosti, má nově životní minimum 5 000 korun. U druhého dospělého se ovšem částka snížila o 290 korun.
U dvojice dospělých tak nové životní minimum vychází na 8 750 korun měsíčně. Před říjnovou změnou to bylo 8 510 korun. Celková částka domácnosti se tedy zvýšila jen o 240 korun, přestože u prvního dospělého došlo k poměrně výraznému navýšení.
Při výpočtu se přitom nerozhoduje podle toho, kdo je starší nebo kdo má vyšší příjem. U společně posuzovaných osob se jednotlivé částky životního minima při stanovení minima domácnosti jednoduše sčítají.
Jiná částka platí pro dítě
U nezaopatřených dětí se říjnová změna základních částek netýká. Dítě do šesti let má v současnosti částku 2 480 korun měsíčně, u dítěte ve věku od šesti do patnácti let jde o 3 050 korun. Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let má stanoveno 3 490 korun.
Rozdílné částky se proto mohou v jedné domácnosti kombinovat. Například u dvou dospělých a pětiletého dítěte činí životní minimum 11 230 korun. Výpočet je 5 000 korun za prvního dospělého, 3 750 korun za druhého dospělého a 2 480 korun za dítě.
U rodiny se dvěma dětmi už záleží také na jejich věku. Dvě dospělé osoby a děti ve věku osm a šestnáct let mají podle aktuálních částek životní minimum 15 290 korun měsíčně.
Kdo se do domácnosti započítává
Pro výpočet není rozhodující pouze počet lidí, kteří mají na stejné adrese nahlášený pobyt. Zákon vymezuje takzvané společně posuzované osoby a mezi ně patří například manželé nebo partneři a rodiče s nezaopatřenými dětmi. Za určitých podmínek se společně posuzují také další lidé, kteří společně užívají byt.
U některých domácností proto může být výpočet složitější, než by odpovídalo prostému sečtení lidí žijících pod jednou střechou. Zohledňují se také zákonné výjimky, například situace, kdy lidé prokážou, že spolu trvale nežijí a společně nehradí náklady na své potřeby.
Do příjmů se počítá také důchod
Při porovnávání příjmu se životním minimem se berou v úvahu čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Patří mezi ně například příjmy ze zaměstnání a podnikání, důchody, některé dávky, příjmy z pronájmu nebo výživné. Zákon zároveň stanovuje příjmy, které se do posuzování nezahrnují.
Pro domácnost seniorů je podstatné právě to, že mezi započitatelné příjmy se řadí také důchody. Samotné zvýšení životního minima proto ještě neříká, zda konkrétní důchodce na nějakou sociální pomoc dosáhne. Rozhoduje jeho skutečný příjem, složení domácnosti a pravidla konkrétní dávky.
Životní minimum nepočítá náklady na bydlení
Další důležitá věc se týká bydlení. Do životního minima se náklady na nájem, energie ani další výdaje spojené s bydlením nezapočítávají. Ty se řeší samostatně v rámci dávky státní sociální pomoci.
Právě proto nelze například říct, že senior s důchodem těsně nad hranicí životního minima automaticky nemá nárok na pomoc s bydlením. U podpory se posuzují i další okolnosti a jednotlivé složky dávky mají vlastní pravidla.
Proč se životní minimum vůbec upravuje
Výše životního a existenčního minima se může měnit nařízením vlády. Pravidla počítají s tím, že při valorizaci má být zachována jeho reálná úroveň. Vláda může částky zvýšit v pravidelném termínu podle vývoje spotřebitelských cen, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Za mimořádných okolností může dojít ke zvýšení i mimo běžný termín.
Aktuální částky proto nejsou trvalé. Při další změně se může upravit částka pro jednotlivce, dospělé členy domácnosti i děti. Pro člověka, který podle životního minima posuzuje svůj nárok na sociální podporu, je proto důležité sledovat právě platné hodnoty, nikoli starší tabulky.
