Lidé se často bojí nastoupit do práce, aby nepřišli o invalidní důchod. Vydělávat ale mohou i při třetím stupni invalidity
Invalidní důchod nemusí znamenat konec práce. Osoba, které byl přiznán, může být zaměstnancem, pracovat na dohodu nebo podnikat. A využít může i slevy na dani.
Sledovat v Google Zprávách
Invalidní důchod se přiznává osobě, jejíž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav snížil pracovní schopnost. O nároku rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení na základě posouzení Institutu posuzování zdravotního stavu. Zákon přitom rozlišuje tři stupně invalidity podle míry snížení pracovní schopnosti.
U prvního stupně se jedná o pokles o 35 až 49 %. U druhého 50 až 69 % a u třetího nejméně 70 %. Čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší bude zpravidla výměra invalidního důchodu. Výše dávky závisí také na době pojištění a výši výdělků před vznikem invalidity. Nicméně ČSSZ ani zákon těmto lidem nezakazuje pracovat či podnikat. Člověk jen musí dodržovat stanovené podmínky.
Práce při lehčím omezení
Lidé s invalidním důchodem prvního nebo druhého stupně mohou pracovat na plný či zkrácený úvazek. Ale také na DPP (max. 300 hodin), DPČ (max. polovinu pracovní doby) nebo podnikat (na vedlejší činnost). Někteří lidé si navíc potřebují najít práci, aby získali potřebnou dobu pojištění pro budoucí starobní důchod. Období pobírání invalidního důchodu prvního či druhého stupně se totiž samo o sobě nezapočítává mezi náhradní doby pojištění.
Oproti tomu zdravotní pojištění si hradit nemusí. Jakmile je jim uznaná invalidita, stávají se státními pojištěnci.
Ani třetí stupeň invalidity práci nevylučuje
V tomto případě může být situace podle advokátky Anny Vejmelkové složitější. Důchod tohoto typu dostávají silně postižené nebo nemocné osoby. A často nejsou samostatné.
„Zde každá výdělečná činnost automaticky vzbuzuje podezření, že se zdravotní stav zlepšil,“ upozorňuje Anna Vejmelková na webu advokátní kanceláře.
Nicméně mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová v článku pro Finance.cz uvedla: „Žádné omezení výdělečné činnosti pro poživatele invalidního důchodu není. Každý příjemce invalidního důchodu může využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat. Výdělečnou činností mu nárok na invalidní důchod (ani na jeho výplatu) nezaniká.“
Doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně se pro účely důchodového pojištění započítává jako náhradní doba z 80 %. Pokud však člověk při pobírání důchodu pracuje nebo podniká, povinnosti týkající se pojistného se posuzují podle pravidel pro danou výdělečnou činnost.
Daňové zvýhodnění a zdanění příjmů
Pokud člověk pracuje nebo podniká, může v tomto případě využít úlevy. U prvního a druhého stupně činí roční sleva na dani 2 520 Kč. U třetího se zvyšuje na 5 040 Kč. Pokud je člověk i držitelem ZTP/P, může uplatnit dalších 16 140 Kč. Od daní je pak osvobozený důchod, který nepřesáhne 36násobek minimální mzdy. Pro rok 2026 je to podle Davky.cz 806 400 korun. Výdělky ze zaměstnání či podnikání se daní 15 %.
Přiznaný stupeň invalidity nemusí zůstat stejný po celý život. Pokud se zdravotní stav zlepší nebo se změní jeho dopad na pracovní schopnost, může posudkový lékař navrhnout snížení úrovně. Nebo konstatovat, že podmínky se zcela změnily a důchod odebrat.
Velkým rizikem je nevhodná pracovní náplň. Pokud člověk vykonává činnost, která je v rozporu se zdravotním stavem, může o důchod přijít. Například osoba s omezením hybnosti páteře nemůže pracovat jako zedník nebo montér. „Zásadní je také, kolik hodin týdně pracujete, jaký je charakter práce a zda je vaše zaměstnání ‚chráněné‘ – tedy uzpůsobené vašemu zdravotnímu stavu,“ uvádí Anna Vejmelková.
