Důchodce chtěl zhodnotit úspory, místo toho přišel o 13 milionů. Uvěřil podvodné reklamě s Babišem
Rozpoznat podvodné reklamy je čím dál složitější. Umělá inteligence (AI) dokáže věrohodně napodobit obličej i hlas známé osobnosti. Člověk pak může mít pocit, že známý politik nebo moderátor doporučuje nějakou investici, i když se ve skutečnosti jedná o podvod.
Sledovat v Google Zprávách
Na sociálních sítích a YouTube se objevují reklamy, ve kterých známá osobnost doporučuje investiční platformu s příslibem rychlého a velkého výdělku. Když na ni člověk klikne a vyplní osobní údaje včetně telefonního čísla, ozve se mu údajný investiční poradce, který ho přesvědčuje k prvnímu vkladu a později dalším platbám. Tyto podvody mohou působit důvěryhodně i proto, že někdy chtějí po člověku pouze malé částky.
Deepfake zneužil i Andreje Babiše
Deepfake je anglický termín pro uměle vytvořený nebo upravený obraz, video nebo zvuk. AI umí napodobit vzhled, hlas, intonaci i pohyby konkrétní osoby. Mohou tak vznikat videa, na kterých člověk říká a dělá něco, co se ve skutečnosti nikdy nestalo.
Dnes už mnohé deepfaky mohou být k nerozeznání od reality. Už se nelze spoléhat na špatně se pohybující ústa, divný hlas nebo nepřirozená gesta, tyto vady dnes už falešné video mít nemusí.
Na YouTube se objevila třeba podvodná reklama s Andrejem Babišem. Ve videu tvrdil, že několikatisícová investice může přinést velmi vysoké výnosy. Video se zobrazovalo jako normální placená reklama na YouTube. Na tento podvod upozornily také Novinky. České důchody letos popsaly případ 67letého muže z Trutnovska, který podobné reklamě s Babišem uvěřil a přišel o 13 milionů korun.
Podvodníci zneužívají známé tváře
Roku 2025 se šířilo internetem falešné video prezidenta Petra Pavla, ve kterém propagoval investici a sliboval 12 500 korun denně.
V květnu téhož roku šestašedesátiletá žena uvěřila videu, na kterém Petr Fiala a Andrej Babiš propagovali investice. Nakonec přišla o více než 780 tisíc korun.
I guvernér České národní banky se loni stal obětí deepfaku. Na videu tvrdil, že ČNB nabízí investiční příležitost. Banka tehdy upozornila, že žádné investiční produkty nenabízí a nikdy nabízet nebude.
Jedna podvodná reklama zneužívá podobu generálního ředitele České spořitelny Tomáše Salomona. Video vede lidi na falešnou stránku napodobující zpravodajský web a poté i na podvodnou investiční platformu.
V minulosti podvodníci využili také podobu Martina Hofmanna, Honzy Dědka nebo Aleny Schillerové.
Podvod může začít malou platbou
Člověk zhlédne reklamu se známou osobností a klikne na odkaz. Ten vede na web, který se může tvářit jako známé médium. Vyplní tak e-mail, telefon a případně i jiné osobní údaje. Následně se mu ozve investiční poradce, který mluví plynule česky a zní přátelsky.
Nejprve chce malý vstupní vklad. Falešné rozhraní nebo falešná aplikace mohou ukazovat, že zisk roste. Poradce pak tlačí na další platby. A nakonec, když chce člověk své peníze vybrat, objeví se nové poplatky nebo se poradce odmlčí. Podobný scénář popsala Policie ČR v roce 2024.
Jak falešnou reklamu poznat?
Dnes už je v mnoha případech téměř nemožné poznat falešné video od pravého. Známé osobnosti ale obvykle neslibují vysoký výdělek. Pokud někdo garantuje desítky tisíc korun měsíčně, okamžitě a bez práce, je to hodně podezřelé, stejně jako rychlé zbohatnutí nebo vysoké výnosy s minimálním rizikem.
Nabídky, které znějí moc dobře na to, aby to byla pravda, si zaslouží ostražitost. Podvodníci kopírují vzhled známých zpravodajských webů, ale nemohou udělat stejnou internetovou adresu. ČNB proto doporučuje kontrolovat právě URL.
Když známá osobnost něco propaguje nebo dělá reklamu, mnohdy to sdílí také na svých sociálních sítích. Je tedy dobré zkontrolovat oficiální profil dané osobnosti. Pokud ta stejná nabídka není dohledatelná nikde jinde na internetu, jedná se s největší pravděpodobností o podvod.
ČNB vede seznam regulovaných a registrovaných subjektů. Jestli tam firma není, člověk by jí neměl posílat peníze. Časový nátlak je dalším varovným signálem. Žádná seriózní nabídka nenutí člověka jednat okamžitě a bez rozmyslu.
Co dělat, pokud už jsou peníze pryč?
Pokud člověk už přece jen nějaké peníze odeslal, nejlepší, co může udělat, je:
- Neposílat žádné další peníze, ani pokud poradce tvrdí, že jsou potřeba k uvolnění zisku,
- okamžitě kontaktovat banku,
- oznámit podvod Policii ČR,
- uložit si nebo nafotit komunikaci, telefonní čísla, adresy webů a potvrzení plateb.
