I v 84 letech stále pracuje. Slavný režisér prozradil, co by si musel odpustit, kdyby měl žít pouze z důchodu
Víta Olmera zná veřejnost nejen jako herce, ale především jako režiséra. I v 84 letech je přitom stále aktivní, ačkoli už řadu let pobírá starobní důchod. K výši penzí se ovšem pro média vyjádřil značně kriticky spojil a spojil je s ekonomickým úpadkem země. Sám přitom naznačil, že kdyby měl žít pouze z důchodu, musel by si některé výdaje dobře rozmyslet.
Film Tankový prapor viděly v kinech přes dva miliony lidí. Velký úspěch měla i komedie Bony a klid, která dodnes připomíná dobu veksláků a pouličních směnáren. Režisér Vít Olmer se tak může ohlédnout za úspěšnou kariérou.
Když však přišla řeč na jeho důchod, příliš důvodů k radosti neměl. V listopadu 2024 se ho CNN Prima NEWS zeptala, co si myslí o výši českých penzí. „Podle mého názoru odpovídá ekonomickému úpadku této země,“ odpověděl.
Režisér tehdy dostal také otázku, zda by dokázal vyžít pouze ze svého důchodu. Odpověděl s humorem a jako příklad uvedl rodinný výlet na Karlštejn. „Tuhle jsem někde četl, že vstupné na hrad Karlštejn pro čtyřčlennou rodinu činí až 14 000 Kč. Tak k tomu ještě nějaké slušnější občerstvení a penze je v čudu. A jestli bych z ní dokázal vyžít? No, nesměl bych na ten Karlštejn,“ zavtipkoval.

Úspěšné filmy nemusí znamenat vysoký důchod
Olmer natočil také známé filmy Co je vám, doktore? nebo Jako jed. Za zmínku stojí, že během své kariéry zažil i období, kdy se filmové tvorbě nemohl věnovat.
V červencovém rozhovoru pro Český rozhlas vzpomínal, že po roce 1968 dostal zákaz hraní i režírování. Následujících deset let se proto živil dabingem. Pracoval především na sovětských, východoněmeckých a vietnamských filmech. K vlastní režijní tvorbě se mohl vrátit až později.
Po revoluci se Olmer mohl znovu naplno věnovat natáčení. Jak sám připomněl, původně měl režírovat film Obecná škola, nakonec se však rozhodl pro Tankový prapor podle románu Josefa Škvoreckého. Snímek se stal jedním z největších diváckých hitů své doby.
Ani takový úspěch však člověku automaticky nezajistí vysoký důchod. Při jeho výpočtu totiž nerozhoduje popularita ani počet diváků, kteří na film přišli do kina.
Výše důchodu závisí především na tom, jak dlouho člověk odváděl důchodové pojištění a kolik během života vydělával. U umělců, kteří pracovali na volné noze, může být situace složitější. Kupříkladu herci, režiséři nebo hudebníci, zejména ti bez stálého zaměstnání, nemuseli mít pravidelné příjmy a jejich odvody se mohly v jednotlivých letech výrazně lišit.
Od ledna přibudou stokoruny
Od ledna 2027 si důchodci znovu polepší. Podle schválené valorizace vzroste průměrný starobní důchod o 304 korun na 22 196 korun měsíčně. Každému se základní část penze zvýší o 270 korun, procentní část pak o 0,2 procenta.
Ministerstvo práce však upozorňuje, že důchody porostou pomaleji než mzdy. Průměrná penze má příští rok odpovídat 40,2 procenta průměrné hrubé mzdy, letos je to 41,9 procenta. Vláda proto navrhla také jednorázový příspěvek dva tisíce korun. Ten však ještě musí schválit Parlament a následně podepsat prezident.
Některým důchodcům po zaplacení bydlení a dalších účtů zbývá jen pár tisíc korun na jídlo, léky a ostatní potřeby. Pokud pak chtějí vzít vnoučata na výlet nebo jim koupit dárek, musí dobře počítat, zda si to mohou dovolit.
Nespokojenost s důchody potvrzuje i říjnový průzkum agentury STEM. Pouze 41 procent dotázaných si myslí, že průměrná penze stačí na pokrytí základních životních potřeb. Ještě větší obavy mají lidé z budoucnosti. Celých 82 procent respondentů považuje současný důchodový systém za dlouhodobě neudržitelný.
Sledovat v Google Zprávách