Za komunistů přišli o svobodu, jejich ženy o společné roky života. Vdovám po politických vězních dnes náleží zvláštní příplatek k důchodu
Věznění z politických důvodů za komunistů zasáhlo celé rodiny. Manželky se musely postarat o děti, zajistit domácnost a často dlouhé roky čekaly na návrat svých mužů. Některé z nich mohou za tuto dobu dodnes získat příplatek k důchodu. Jeho výše závisí především na délce manželova věznění. Důležitou roli hraje také druh důchodu, který žena pobírá.
Příplatek upravuje nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a vztahuje se na politické věznění v období od 25. února 1948 do konce roku 1989. Podmínkou je, aby byl manžel později soudně rehabilitován.
Vdova musí mít při podání žádosti české občanství a zpravidla pobírat vdovský důchod po tomto muži. Pokud manžel příplatek dostával už za svého života, může žena po jeho smrti požádat o vlastní. Po přiznání jí peníze chodí každý měsíc společně s důchodem.

Rozhodují měsíce strávené ve vězení
Výše příplatku závisí na tom, jak dlouho byl manžel ve vězení. Původně vdovám náleželo 25 korun za každý započatý měsíc, přičemž jeden měsíc odpovídá 30 dnům.
Pokud kupříkladu muž strávil ve vězení celkem 900 dní, vychází příplatek na 750 korun měsíčně. Od roku 2005 se však tato částka několikrát zvýšila v rámci valorizací.
Vyšší příplatek mohou dostávat ženy, jejichž manžel byl popraven nebo zemřel ve vazbě či vězení a jeho odsouzení bylo později rehabilitováno. K příplatku za dobu věznění se jim připočítává další částka, která původně činila 3 000 korun měsíčně. I ta se postupně díky valorizacím zvyšovala.
Vdova po popraveném může za určitých podmínek získat příplatek, i když nepobírá vdovský důchod. Stačí, pokud má nárok na jiný důchod z českého důchodového systému a splňuje ostatní zákonné podmínky.
Při výpočtu příplatku záleží i na okolnostech věznění. Zohledňuje se doba strávená ve vazbě a ve výkonu trestu, na kterou se vztahuje soudní rehabilitace. Pokud soud zrušil pouze část původního rozsudku, započítá se odpovídající doba.
Pro pobyt v táborech nucených prací nebo službu u Pomocných technických praporů platí jiná pravidla odškodnění. Nárok na příplatek mohou mít mimo jiné také vdovy po lidech, které pohraničníci usmrtili při pokusu o útěk z Československa.
Žádost může přinést i doplatek
O příplatek musí vdova sama požádat. Obrátit se může na okresní správu sociálního zabezpečení nebo přímo na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). V žádosti uvede své osobní údaje, dobu manželova věznění a informace o jeho rehabilitaci.
Úřad může požadovat jmenovitě rozhodnutí soudu, potvrzení o věznění nebo oddací a úmrtní list. Část dokumentů už přitom může mít ve své evidenci. Vyplatí se proto nejprve zjistit, jaké podklady má úřad k dispozici a co bude potřeba ještě doložit.
Při osobní návštěvě může vdova české občanství doložit občanským průkazem nebo cestovním pasem. Pokud žádost posílá poštou, musí přiložit příslušný doklad o občanství.
Nejjednodušší je předem zavolat na správu sociálního zabezpečení a zjistit, co přesně bude potřeba. Pomoci mohou namátkou staré soudní dokumenty, které rodina uchovává, nebo informace, podle nichž úřad potřebné záznamy dohledá.
Za zmínku stojí také možnost získat peníze zpětně. Pokud vdova splňovala podmínky už v minulosti, může jí úřad doplatit příplatek až za pět let před podáním žádosti. Pokud s rozhodnutím úřadu nesouhlasí, má od jeho doručení 30 dní na podání námitek. V nich může vysvětlit, proč podle ní nárok na příplatek vznikl.

Podle zprávy České správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci roku 2025 tento příplatek celkem 2 243 lidí. Stát jim během roku vyplatil 93,3 milionu korun.
Sledovat v Google Zprávách