Sedmdesátiletého důchodce sledovala StB rok a půl. Myslela si, že narazila na agenta CIA
Na první pohled vedl obyčejný život důchodce. Staral se o zahradu, chodil na nákupy a občas navštívil známé, zkrátka nic neobvyklého. Jenže každý jeho krok bedlivě sledovala Státní bezpečnost. Byla totiž skálopevně přesvědčená, že narazila na tajného agenta CIA. Ovšem skutečnost byla úplně jiná.
Sledovat v Google Zprávách
Příběh Rudolfa Krzáka patří k těm, které dokazují, jak absurdně dokázal komunistický režim uvažovat. Muž, který bojoval proti nacistům a za své postoje skončil i ve vězení, se v sedmdesáti letech stal hlavním podezřelým v rozsáhlé špionážní akci, aniž by k tomu existoval věcný důkaz.
Válečný hrdina, kterého pronásledovaly dvě totality
Rudolf Krzák se narodil 6. dubna 1914 v jihočeských Bernarticích. Vyrůstal v početné rodině zemědělce, měl dva bratry a dvě sestry. Už jako mladý se rozhodl pro vojenskou kariéru. Po maturitě vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a stal se důstojníkem československé armády.
Tehdy ještě netušil, že jeho život poznamenají dva autoritářské režimy a že se z válečného hrdiny stane nejprve politický vězeň a o desítky let později také „podezřelý“ z práce pro CIA.
Během takzvané heydrichiády, tedy období tvrdých represí během působení zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, gestapo popravilo téměř celou jeho nejbližší rodinu. O život přišli rodiče i sourozenci a Rudolf Krzák se o této tragédii dozvěděl až po návratu ze služby v cizinecké legii.
Život, který připomínal dobrodružný román
Rudolf Krzák po zahájení okupace Československa odešel do zahraničí, bojoval ve Francii i ve Velké Británii a absolvoval náročný parašutistický výcvik. Patřil k československým vojákům, kteří během války nasazovali život v boji proti nacistickému Německu.
V roce 1944 byl vysazen v rámci operace Silica-South v italských Alpách, kde bojoval po boku partyzánů. Po návratu domů ale místo uznání přišel zcela jiný osud. Po komunistickém převratu se bývalí vojáci ze západní fronty stali pro nový režim podezřelými.
Ani Rudolf Krzák nebyl výjimkou. Byl zatčen a odsouzen původně na devět let ve vězení za velezradu, nedovolené ozbrojování i sabotáž. Předčasně ho propustili v roce 1952 a poté už nesměl vykonávat vojenskou službu a živil se v civilních profesích. Na chvíli se zdálo, že jeho dobrodružný život definitivně skončil.
StB rozjela rozsáhlou pátrací akci
Jenže v roce 1985 přišla zpráva od sovětské KGB. Podle ní měl na území Československa působit zkušený agent CIA, který sbírá informace o vojenských objektech.
Státní bezpečnost zahájila rozsáhlou operaci a začala prověřovat stovky lidí. Pátrání se postupně zúžilo až na Rudolfa Krzáka.
Důvod? Býval důstojníkem, prošel západním odbojem, uměl cizí jazyky a měl kontakty v zahraničí. V očích komunistické tajné policie to bohatě stačilo k tomu, aby se stal hlavním podezřelým.
Když se tak Rudolf Krzák v polovině osmdesátých let procházel ulicemi Poděbrad, kde se po válce usadil, jen málokoho by napadlo, že za ním možná právě jde příslušník Státní bezpečnosti. Pro sousedy to byl jen starší pán v důchodu, zatímco pro StB představoval člověka, který mohl pracovat pro americkou tajnou službu CIA.
Rok a půl pod intenzivním dohledem
Následujících šestnáct měsíců byl téměř nepřetržitě pod dohledem tajné policie. Příslušníci StB sledovali, kam chodí, s kým se schází, kam telefonuje i jakou poštu dostává. Ve spisech se objevovaly desítky záznamů o zcela běžných činnostech.
Jednou zapisovali, že pracuje na zahradě, jindy si poznamenali, že odešel na nákup nebo navštívil známé. Neunikla jim ani cesta vlakem nebo obyčejná procházka městem.
Z dnešního pohledu působí řada těchto záznamů až groteskně. Přesto za nimi stála rozsáhlá sledovací akce, do které byly zapojeny desítky lidí.
Konec velké špionážní aféry
Po roce a půl intenzivního sledování přišlo vystřízlivění. Nepodařilo se najít jediný důkaz, že by Rudolf Krzák pracoval pro CIA nebo předával jakékoli tajné informace.
Historici dnes považují celý případ za ukázku toho, jak daleko dokázala Státní bezpečnost zajít ve snaze potvrdit předem vytvořenou teorii. Namísto hledání skutečných důkazů se snažila poskládat příběh, který by odpovídal jejím představám.
Po sametové revoluci byl Rudolf Krzák rehabilitován a jeho vojenské zásluhy byly znovu oceněny. Postupně získal zpět čest, o kterou ho komunistický režim připravil, a byl povýšen do hodnosti generálmajora.
Rudolf Krzák zemřel v roce 2004 ve věku devadesáti let. Jeho příběh dnes připomíná nejen odvahu československých vojáků během druhé světové války, ale také absurditu komunistického režimu.
Muž, který bojoval proti nacismu, prošel komunistickým vězením a ve stáří chtěl prožít klidný důchod, se nakonec stal hlavní postavou jedné z nejpodivnějších špionážních akcí Státní bezpečnosti.
Zdroje: iRozhlas, Podcasty Seznam
