Komunisté jim vzali půdu, stát ji ani po 37 letech nevrátil. Na odškodnění stále čekají tisíce lidí, ve hře jsou milionové částky
Řada českých rodin přišla za komunismu o pole, domy nebo další majetek. O jeho vrácení mohly požádat po roce 1989. Některé případy se však řeší dodnes a peněz se mohou domoci i potomci původních majitelů. Rozhodující je, kdy rodina svůj nárok uplatnila.
Po pádu komunismu mohli lidé žádat o vrácení zabavených domů, obchodů nebo půdy. Pro každý druh majetku však platily jiné podmínky. O zemědělské pozemky se většina původních vlastníků musela přihlásit do 31. ledna 1993.
Lidé, kteří tehdy žili v zahraničí, dostali další příležitost od února do srpna 1996. Dnes se tak podle Státního pozemkového úřadu řeší především nároky, které lidé uplatnili v minulosti.
Důležité je, zda rodina o vrácení majetku v minulosti požádala a stát její nárok uznal. Pokud se tak stalo, mohou se dnes náhrady domáhat i potomci původního vlastníka.

Pokud původní majitelé zemřeli ještě před vyplacením náhrady, mohou jejich nárok převzít dědicové. K tomu potřebují pravomocné usnesení o dědictví, které jejich právo potvrzuje. Dědicové by si měli nejprve ověřit, zda úřad nárok jejich předků eviduje a v jaké fázi se jeho vypořádání nachází. Zásadní je, jak úřady žádost vyřídily, co už rodina získala a na jakou část majetku či peněz ještě čeká. Pomoci mohou stará rozhodnutí, smlouvy nebo dokumenty z dědického řízení.
Když původní pole už vrátit nelze
Představme si rodinu, která po roce 1989 požádala o vrácení několika hektarů půdy, ale zpět získala jen část pozemků. Na zbytku totiž mezitím vznikla silnice. Za tuto půdu jí mohl stát přiznat náhradu v podobě jiného pozemku nebo peněz.
Podle údajů Státního pozemkového úřadu k 1. srpnu 2026 čekalo na vypořádání náhrady za zemědělský majetek ještě 40 613 lidí. Celková hodnota jejich nároků dosahovala 438 milionů korun.
Částky vycházejí ze zákonného ocenění půdy, které se může výrazně lišit od dnešních tržních cen. Stát už přitom vypořádal 95 procent původního objemu nároků. Na rozhodnutí čekalo také 16 žádostí o vrácení konkrétních pozemků.
Výše náhrad se přitom výrazně liší. Téměř 17 400 lidí má podle úřadu nárok na méně než tisíc korun, na druhou stranu platí, že u 41 osob částka přesahuje milion korun. Některé případy se stále řeší u soudu. Letos v srpnu úřad evidoval 448 takových sporů, přičemž většina se týkala vydání náhradních pozemků.
O vyšší náhradu se stále soudí
Spory vznikají také kvůli tomu, jak stát půdu ocenil. Některé pozemky byly už v době zabavení určené k výstavbě, při výpočtu náhrady je však úřady považovaly za zemědělské. Jejich hodnota tak mohla vyjít výrazně nižší. Právě takový případ letos řešily soudy ve sporu pěti žadatelů se státem.
Krajský soud dal žadatelům za pravdu. Podle něj měl stát při výpočtu náhrady vycházet z toho, že pozemky byly už tehdy určené k výstavbě. Nejvyšší soud 9. června 2026 dovolání Státního pozemkového úřadu odmítl.

Důležité bylo mimo jiné to, že lidé sice v minulosti část náhrady přijali, podle uzavřených smluv se však zbývajícího nároku jednoznačně nevzdali.
Možnost získat další peníze však závisí na okolnostech konkrétního případu. Soudy zkoumají, jak úřady majetek původně ocenily, co si s žadateli sjednaly a zda případný nárok ještě trvá. Důležité jsou proto i dokumenty staré několik desítek let: například původní žádosti, rozhodnutí pozemkového úřadu, uzavřené smlouvy nebo dědické listiny. Právě z nich lze zjistit, zda má rodina šanci získat další náhradu.
Sledovat v Google Zprávách