Žít by chtěli do devadesáti, ale mají strach, že na to nebudou mít peníze. Češi si přejí dlouhé stáří, připraveni na něj ale nejsou
Češi by se rádi dožili v průměru 91 let, sami však počítají spíše se 79. Dlouhé stáří si spojují s odpočinkem, cestováním a časem na rodinu. Zároveň mají obavy, zda jim na všechny plány budou stačit peníze. Na život v důchodu se totiž podle průzkumu cítí připravena jen menší část z nich.
Vyplývá to z průzkumu pro pojišťovnu NN, do kterého se zapojilo 5 119 lidí z pěti evropských zemí, konkrétně z Česka, Slovenska, Belgie, Řecka a Španělska. Výzkumníci se jich ptali na podzim loňského roku a výsledky zveřejnili letos v říjnu.
Češi měli ze všech nejskromnější představy o délce života. Slováci a Belgičané by se rádi dožili 92 let, Španělé 97 a Řekové by chtěli oslavit dokonce i sté narozeniny.
Delší život znamená také více času, který mohou lidé po odchodu do důchodu trávit s rodinou, cestováním nebo svými koníčky. Aby si takové roky mohli naplno užít, potřebují mít dostatek peněz. Podle průzkumu se na dlouhý život cítí připraveno 37 procent Čechů. Na Slovensku je to 31 procent.

O důchodu sní, kolik bude stát, často nevědí
Že budou mít dostatek peněz na život až do sta let, věří 28 procent Čechů. Ještě v roce 2023 takto odpovídalo 34 procent lidí. Větší jistotu mají Španělé, mezi kterými si na tak dlouhé stáří finančně věří 45 procent dotázaných.
Češi přitom často ani přesně nevědí, kolik peněz budou v důchodu potřebovat. Mezi lidmi staršími 45 let, kteří ještě pracují a nepobírají důchod, má o potřebné částce představu 14 procent respondentů. A pouze 11 procent má spočítáno, kolik by si mělo každý měsíc odkládat, aby si v penzi mohli dopřát život podle svých představ.
Právě výše úspor může rozhodovat o tom, jak budou lidé stáří trávit. Někdo by chtěl kupříkladu každý rok vyrazit na dovolenou, jiný si plánuje častější výlety nebo návštěvy kulturních akcí.
Vedle běžných výdajů na bydlení, potraviny a léky proto musí počítat i s penězi na tyto aktivity. Své výdaje už muselo kvůli nižším příjmům upravit 52 procent současných penzistů. Dalších 56 procent uvedlo, že by se rádi věnovali více činnostem, pokud by na ně měli dostatek peněz.
V potaz je třeba brát i finanční rezervu na nečekané výdaje nebo výpadek příjmů. Člověk může kupříkladu onemocnět, přijít o práci nebo potřebovat více času na péči o někoho z rodiny. V takových chvílích mu úspory pomohou pokrýt běžné výdaje.
Podle průzkumu by ze svých rezerv dokázalo alespoň tři měsíce vyžít 53 procent Čechů. Pro řadu domácností tedy může být náročné zvládnout delší období bez pravidelného příjmu, natož si vytvořit dostatečnou rezervu na desítky let v důchodu.
Stáří se prodlužuje, zdraví mu nestačí
Jak dlouho mohou lidé v důchodu žít, ukazují říjnová data Českého statistického úřadu. Muži, kterým bylo v roce 2025 65 let, měli před sebou v průměru dalších 17,1 roku života, ženy stejného věku 20,8 roku.
Délka života se přitom liší i podle toho, kde člověk bydlí. Kupříkladu pětašedesátiletí muži v Praze mohou podle statistik počítat v průměru s dalšími 18,3 roku, v Ústeckém kraji s 15,7 roku. U žen je rozdíl mezi těmito dvěma regiony přibližně dva a půl roku. Jde samozřejmě o průměrné hodnoty, každý člověk se může dožít jiného věku.

S přibývajícím věkem mohou růst mimo jiné výdaje na léky, návštěvy lékařů nebo pomoc v domácnosti. Důležitou roli proto hraje také zdraví. Podle údajů ČSÚ za rok 2024 mohou muži po 65. narozeninách očekávat v průměru dalších 7,8 roku života ve zdraví, ženy 8,2 roku.
Na zdravotní kondici upozorňuje i průzkum NN. Šest z deseti Čechů podle něj často pociťuje na konci dne únavu a své zdraví hodnotí jako dobré nebo velmi dobré 42 procent dotázaných.
Na druhou stranu platí, že většina současných seniorů se v penzi cítí dobře. Důchod si užívá 65 procent dotázaných a pro více než dvě třetiny byl odchod z práce poměrně snadný. Z lidí starších 45 let se 58 procent těší na odpočinek a 52 procent na čas podle vlastního přání, ať už jde o výlety nebo koníčky.
Sledovat v Google Zprávách