„Husákovy děti nejsou sportovci, co budou v osmdesáti letech sjíždět sjezdovky.“ Šéf ÚZIS varuje před kolapsem zdravotního systému

Silné ročníky narozené v sedmdesátých letech se blíží stáří v době, kdy rychle přibývá chronických nemocí. Nové projekce ukazují, jak velkou zkouškou to může být pro českou péči.

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek
i
Zdroj: Profimedia
Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek

Odchod takzvaných Husákových dětí, narozených zejména v 70. letech, do penze, se obvykle spojuje hlavně s náklady na důchody. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ale ukazují i druhou část problému. Početná generace bude současně potřebovat více zdravotních a sociálních služeb.

Nejde přitom o vzdálený výhled. V roce 2025 se v Česku léčilo s diabetem 1,157 milionu lidí a téměř 642 tisíc mělo za sebou závažné kardiovaskulární onemocnění. Právě četnost chorob, které s věkem výrazně přibývají, bude podle listopadové prezentace ředitele ÚZIS Ladislava Duška jedním z hlavních tlaků na systém v příštích desetiletích. „Za pár let přijde do seniorních let hora Husákových dětí. A zážitek s velkým množstvím seniorů potrvá přes 30 let,“ citoval Duška Zdravotnický deník.

Silné ročníky začnou měnit strukturu seniorů

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo na konci roku 2025 v Česku 2,27 milionu lidí ve věku 65 let a více. Jejich počet má v dalších desetiletích výrazně růst. Střední varianta populační projekce ČSÚ z listopadu 2023 předpokládá nejvyšší přírůstky kolem roku 2040, kdy mezi seniory začnou výrazněji vstupovat početně silné ročníky narozené v sedmdesátých letech.

Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. upozornil na sympoziu AGEL také na jejich zdravotní stav. „Husákův peak, to nejsou žádní budoucí švédští sportovci, co budou v osmdesáti letech sjíždět sjezdovky,“ citoval ho Zdravotnický deník. Následně Dušek poukázal na vysoký výskyt hypertenze, diabetu a nadváhy v této generaci.

Ladislav Dušek představil predikci o vývoji Husákových dětí.
i
Zdroj: Profimedia

Největší tlak přijde s vyšším věkem

Výše zmíněná Duškova prezentace předpokládá nejprudší nárůst skupin 80+ a 85+ přibližně do roku 2035, poté má stárnutí pokračovat pomaleji. Lidí starších 85 let bylo na konci roku 2024 necelých 212 tisíc, pro rok 2040 projekce uvádí téměř 470 tisíc a pro rok 2050 přes 510 tisíc. Současně může růst počet pacientů s nemocemi vyššího věku. Model ÚZIS například pro rok 2030 odhaduje asi 1,29 milionu lidí s diabetem a 174 tisíc s Alzheimerovou nemocí. Jde však o statistické predikce, nikoli jistý budoucí stav.

Dopad se může projevit i mimo nemocnice. Společná predikce MPSV a ÚZIS v Duškově prezentaci počítá s tím, že počet lidí vyžadujících dlouhodobou sociálně-zdravotní podporu může vzrůst z přibližně 553 tisíc v roce 2024 na více než 826 tisíc v roce 2050. „Stárnutí populace NELZE řešit jen navyšováním kapacit lůžkových služeb. Nelze pouze přebírat a dále projektovat stávající strukturu a podíl různých segmentů služeb,“ upozornil v prezentaci Dušek.

Téma takzvaných Husákových dětí se proto netýká jen budoucí výše a financování jejich důchodů. Samotný věk totiž výrazně zvyšuje pravděpodobnost souběhu několika nemocí a potřeby dlouhodobé pomoci. Demografická vlna je předvídatelná desítky let dopředu. Nejisté zůstává především to, v jakém zdravotním stavu do vysokého věku dorazí.

author avatar
Jana Kolínková
Jana Kolínková se věnuje redakční tvorbě se zaměřením na zdraví, životní styl, sociální problematiku a aktivní stárnutí. Cenné zkušenosti ze života seniorů získala během působení u České pošty, kde byla v každodenním kontaktu s příjemci důchodů a poznala jejich potřeby i starosti. Ve svých textech se věnuje zejména zdraví, prevenci, možnostem zachování soběstačnosti a praktickým otázkám každodenního života. Díky studiu na Střední veterinární škole v Třebíči má blízko také k tématům péče o domácí zvířata.

Více k tématu