Po smrti rodiče najdou děti na účtu jeho poslední důchod. O tom, zda peníze připadnou pozůstalým, přitom může rozhodnout jediný den
Když senior zemře krátce poté, co mu přišel důchod, rodina může přemýšlet, zda si peníze smí nechat, nebo je musí vrátit státu. Záleží především na tom, kdy přesně senior zemřel. Někdy rodině zůstane celá penze, v jiném případě ji však musí vrátit.
Sledovat v Google Zprávách
Představme si paní Marii, které chodí důchod každý měsíc osmého. Peníze jí dorazí na účet, hned následující den však zemře. Její syn pak při vyřizování pozůstalosti řeší, zda musí část důchodu za zbytek měsíce vrátit státu. Nemusí, protože jeho matka se dožila dne, kdy měla na celou výplatu nárok.
Česká správa sociálního zabezpečení totiž vyplácí důchody dopředu. Pokud senior dostává penzi osmého listopadu, peníze mu náleží na období do sedmého prosince.
Důchody se vyplácejí v sudých dnech od druhého do čtrnáctého dne v měsíci. Důležité je, aby se člověk dožil svého výplatního dne. Pak má nárok na celou penzi, i kdyby ještě ten samý den zemřel. Rodina tak nemusí nic vracet, protože úřad důchod podle zbývajících dnů nijak nekrátí.
Den před výplatou je všechno jinak
Jiná situace by nastala, kdyby paní Marie zemřela už sedmého listopadu, tedy den před výplatou důchodu. V takovém případě by penze za další měsíc připadla zpět státu. Pokud by jí peníze přesto přišly na účet, rodina by musela vrátit celou částku. Rozhodující je přitom den, na který má senior výplatu důchodu stanovenou.
Tyto případy nejsou ojedinělé. Matrika oznámí úmrtí ČSSZ až po zápisu do matriky a úřad může mít další platbu už připravenou.
Rodina tak kupříkladu objeví na výpisu čerstvě připsaný důchod a považuje ho za peníze zemřelého. Je rozumné s nimi počkat, dokud nebude jasné, zda na splátku skutečně vznikl nárok.
Pokud senior dostával důchod na svůj účet, ČSSZ se nejprve obrátí na banku a požádá ji o vrácení peněz. Jestliže je na účtu dostatečná částka, banka ji pošle zpět státu a rodina se o nic dalšího starat nemusí. Situace se však komplikuje, pokud už senior peníze utratil nebo je z účtu někdo vybral.
Jestliže měl k účtu přístup další člověk s právem nakládat s penězi, povinnost vrátit přeplatek připadá jemu. Pokud takový člověk není, přichází na řadu manžel nebo manželka, případně partner či partnerka s nárokem na pozůstalostní důchod.
Potom děti a rodiče, kteří se zemřelým v době jeho smrti žili ve společné domácnosti. Když není nikdo z nich, řeší se dluh při dědickém řízení.
Záleží také na tom, kam peníze chodily
Problém může mít třeba manželka, na jejíž účet chodily obě penze. Pokud na něj dorazí další důchod zemřelého, na který už neměl nárok, musí ho vrátit. Na druhou stranu, jak už bylo řečeno, správně vyplacená poslední penze se nekrátí jen proto, že příjemce brzy poté zemřel. Totéž pravidlo platí při výplatě důchodu v hotovosti.
Pokud senior dostával důchod v hotovosti přes Českou poštu, je dobré oznámit jeho úmrtí také na pobočce, která mu peníze doručovala. Pošta tak může včas zastavit další výplatu. Pokud by někdo přesto převzal důchod, na který už senior neměl nárok, musel by peníze vrátit.
Musí rodina úmrtí hlásit také sociální správě? Obvykle ne. ČSSZ dostává zprávu od matriky, která ji předává do dvou týdnů od zápisu.
Úřad přesto doporučuje ozvat se co nejdříve, zvlášť pokud se blíží další výplatní termín. Stačí zavolat na číslo 800 050 248. Zákonný zástupce, opatrovník či jiný oprávněný příjemce, který důchod za seniora pobíral, má ovšem povinnost úmrtí písemně ohlásit do osmi dnů.
Může nastat i situace, kdy senior zemře dříve, než si stihne vyzvednout důchod, na který měl nárok. Kupříkladu pokud strávil poslední týdny v nemocnici a peníze mu pošta nestačila doručit. Taková částka může připadnout jeho blízkým, tedy manželovi, manželce nebo dětem. Pokud žádného z oprávněných příbuzných neměl, peníze se řeší v rámci dědictví.
Zdroje: i117.cz, Podnikatel.cz
