Seniory často trápí samota a úzkost. Odbornou pomoc přitom mohou využít i z pohodlí obýváku a pojišťovna jim navíc přispěje až 5 000 korun
Představa, že s psychickými potížemi, plíživým smutkem nebo úzkostí musíte sedět výhradně v čekárně klinického psychologa, už dávno neplatí. Moderní péče o duševní zdraví se v posledních letech zásadně proměnila. Stále větší část odborné podpory se přesouvá do online prostoru. Pro lidi v pokročilém věku je takhle možnost výhrou. Především pak u seniorů, které trápí slábnoucí zrak, špatná pohyblivost nebo horší dopravní dostupnost. Psychologická pomoc zkrátka přestala být nedostupným luxusem, za kterým je nutné vážit náročnou a úmornou cestu.
Sledovat v Google Zprávách
Neschopnost dojít si do klasické ordinace často starší lidi uzamyká doma v naprosté izolaci. Vyšší věk s sebou přirozeně přináší velké životní zvraty. Máme tím na mysli hlavně odchod do důchodu, ztrátu nejbližších přátel nebo životního partnera. To samo o sobě snižuje sociální kontakt a spolu s tím i možnost se někomu svěřit.
Psychické trápení ve stáří není radno přehlížet
Lidé mají často tendenci tyto stavy zlehčovat a mávnout nad nimi rukou. „Dlouhodobý smutek, úzkost ani ztrátu zájmu o život bychom ale neměli považovat za přirozenou součást stárnutí, se kterou se nedá nic dělat,“ říká pro České důchody Lukáš Krčil, CEO a spoluzakladatel terapeutické platformy Hedepy.
Neléčené psychické obtíže mají navíc podle dat přímý dopad na to, jak senior zvládá běžný den. Mohou ovlivnit spánek, soustředění, přirozený pohyb či ochotu starat se o vlastní zdraví. Postupně to také vede ke ztrátě soběstačnosti. „Psychické obtíže mohou ovlivnit spánek, soustředění, pohyb i ochotu starat se o vlastní zdraví. Postupně tak mohou zhoršit nejen kvalitu života, ale také soběstačnost člověka,“ varuje Krčil.
Mnoho seniorů přitom trpí osamělostí. Nemají s kým své starosti sdílet nebo jednoduše nechtějí zatěžovat rodinu. Právě proto je podle něj důležité pomoc neodkládat. „I pravidelný prostor, kde člověka někdo vyslechne bez hodnocení, mu může pomoci udržet vztahy, každodenní rytmus a větší chuť do života,“ dodává zakladatel Hedepy.
Pro pomoc nemusíte chodit daleko
Možností, jak se spojit online s odborníkem, je dnes celá řada. Pomoc nabízí jak soukromý sektor, tak bezplatné linky důvěry a krizová centra. Mezi hlavní pilíře online podpory patří:
- Terapeutické platformy (Hedepy, Terapio) – tyto portály fungují jako zprostředkovatelé. Na jednom místě sdružují desítky až stovky ověřených terapeutů. V klidu si můžete prohlédnout vizitky, profily i video medailonky odborníků. Vyberete si pak toho, který je vám nejsympatičtější. Výhodou jsou rychlé termíny v řádu dnů.
- Online krizová centra a poradny (Nepanikař, Modrá linka, Linka Sluchátko, Nevypusť duši, Diakonie) – hodí se zejména při krizových situacích. Využít můžete buďto formu chatu, e-mailu nebo telefonického hovoru.
- Organizace pomáhající seniorům (Život 90, Elpida, Sue Ryder, Anděl na drátě, Senior point) – tyto neziskovky se specializují přímo na starší generaci. Provozují bezplatné krizové linky (např. Senior telefon) a nabízejí i online poradenství a psychologickou podporu šitou na míru potřebám seniorů.
Hlavním benefitem těchto internetových řešení je, že kompletně bourají bariéry v cestování. „Největší výhodou online terapie je, že za odborníkem nemusíte cestovat. To může být zásadní pro seniory s omezenou pohyblivostí, chronickým onemocněním nebo pro lidi žijící v menších obcích, kde je nabídka odborníků omezená,“ říká Lukáš Krčil.
Člověk podle něj získá mnohem větší možnosti volby. Sezení můžete absolvovat z domova, kde se cítíte nejbezpečněji. Online forma vám navíc podle jeho slov umožní rozšířit výběr odborníků i mimo místo bydliště. To s sebou nese jednu obrovskou výhodu. Někdy se totiž stává, že má člověk zábrany jít k lékaři ze svého okolí. Může to být kvůli nedůvěře, špatným zkušenostem nebo informacím z doslechu. Tady podobná nejistota mizí. Lékaře si vyberete podle sebe.
Jaké jsou bariéry a možnosti financování?
Přechod do digitálního světa má samozřejmě svá specifika. Na začátku se může objevit nejistota při používání technologií, horší zrak či sluch nebo nestabilní internet. S prvním spuštěním hovoru ale mohou snadno pomoci děti nebo vnoučata.
Během samotného sezení byste měli mít zajištěné naprosté soukromí a klid. Krčil zároveň upozorňuje, že online konzultace nejsou univerzálním lékem. „Online terapie určitě nemusí být nejlepší volbou pro každého. Někomu více vyhovuje osobní kontakt a při akutní krizi, závažném psychickém onemocnění nebo výrazných kognitivních obtížích je nutné zapojit klinického psychologa, psychiatra nebo krizovou službu. Online a osobní péči ale určitě nestavíme proti sobě. Spíše by se měly doplňovat,“ vysvětluje.
Častou obavou bývají také peníze, protože soukromé online služby se hradí přímou platbou. Finanční stránka by ale neměla být důvodem, proč pomoc odkládat. „Proto vždy doporučujeme nejprve zjistit, zda na terapii nepřispívá jeho zdravotní pojišťovna,“ radí šéf Hedepy. Na online terapii lze dnes čerpat příspěvky od většiny velkých pojišťoven, jako je VZP, ČPZP, ZP MV ČR, RBP nebo ZP Škoda. Podmínky se ale mohou každý rok mírně měnit. Pojišťovny běžně nabízejí v rámci preventivních programů duševního zdraví několik tisíc korun ročně. Například VZP přispívá na jedno sezení v roce 2026 pětistovkou, za celý rok až 5000 Kč.
Je však potřeba rozlišovat mezi příspěvky z fondů prevence a péčí, kterou plně hradí veřejné zdravotní pojištění. „Tu může poskytovat například klinický psycholog, který má s danou pojišťovnou smlouvu,“ doplňuje Krčil. Pokud si člověk ani s příspěvkem nemůže pravidelnou terapii dovolit, cesty se stále dají najít. „Neměl by se bát zeptat své pojišťovny, praktického lékaře nebo místních zdravotních a sociálních služeb. Dostupnou či bezplatnou pomoc nabízejí také některá krizová centra, poradny a neziskové organizace. Někteří terapeuti navíc přizpůsobují cenu možnostem klienta. Důležité je hledání pomoci nevzdat jen proto, že první varianta není finančně dostupná,“ radí.
Při hledání pomoci na internetu je nezbytné sázet na bezpečí a profesionalitu. Jedině tak minimalizujete riziko, že narazíte na podvodníka. Podle Krčila je naprosto zásadní zaměřit se při hledání na to, zda jde o skutečně prověřeného profesionála. Měl by mít za sebou patřičné vzdělání a certifikovaný psychoterapeutický výcvik. Seriózní služba by pak měla na svých stránkách zcela srozumitelně uvádět konečné ceny, smluvní podmínky, způsob zabezpečení osobních dat. Neměly by chybět ani informace, kam přesně se člověk může obrátit, pokud by se jeho psychický stav náhle a prudce zhoršil.
Tím nejdůležitějším měřítkem ale nakonec zůstává čistě lidská chemie a pocit bezpečí. „Stejně důležité ale je, aby se klient s terapeutem cítil bezpečně a mohl s ním mluvit otevřeně. Když si s prvním odborníkem nesedne, je naprosto v pořádku hledat dál,“ doporučuje Krčil.
Říct si o pomoc zkrátka není projev slabosti v žádném věku. Moderní doba naštěstí zařídila, že pro lidské pochopení už nikdo nemusí překonávat bolavé kilometry.
Zdroje: Linka Sluchátko
