Žena si užívá lázně, manžel doma počítá dny do návratu. Tři týdny odloučení mohou být zkouškou vztahu
Lázeňské pobyty jsou v případě českých seniorů dlouhodobě více než oblíbené. Tři týdny v lázních však na druhou stranu mohou být pro dlouholeté partnery nezvyklou zkušeností. Jeden si užívá odpočinek, druhý doma pociťuje samotu. Krátké odloučení může vztah posílit, ale také ukázat problémy, které oba dosud přehlíželi.
Sledovat v Google Zprávách
Eva a Karel jsou spolu osmatřicet let. Každé ráno snídají u jednoho stolu a večer se dívají na zprávy. Když Eva odjíždí na tři týdny do lázní, Karel jí ještě u auta připomíná, aby zavolala. První večer už ale neví, co sám se sebou. Eva má za sebou procedury, seznámila se se sousedkou z pokoje a těší se na další den.
Podobnou změnu může zažít řada dlouholetých párů. Jeden si užívá léčbu, nové prostředí a chvíli klidu. Druhý zůstává doma ve zcela tichém bytě mezi věcmi, které mu připomínají partnera.
Když jeden odpočívá a druhému je smutno
Karel byl zvyklý, že se má koho zeptat, co bude k obědu. Najednou vaří pro jednoho a večer nemá komu vyprávět, co se přihodilo. Kupříkladu cestou z nákupu si uvědomí, že se ho dnes nikdo nezeptá, co koupil. Návrat do tichého bytu snáší hůř.
Eva mezitím chodí na procházky a po večeři si povídá s ostatními hosty. Na tom, že je spokojená, není nic špatného. Karel to přesto může vnímat jinak. Když mu žena nezavolá v obvyklou dobu, začne přemýšlet, s kým asi sedí u stolu. Druhý den se jí vyptává a ona má pocit, že musí každý krok vysvětlovat. Stesk se tak může změnit v hádku.
Terapeut Adam Schmidt v červnovém rozhovoru pro Český rozhlas popsal, že za žárlivostí často stojí nízké sebevědomí a strach z odmítnutí. Za varovné považuje kontrolování telefonu nebo omezování partnerovy svobody.
Na druhou stranu platí, že odloučení může oběma prospět. Eva si konečně čte knížku, na kterou doma neměla čas. Karel navštíví kamaráda a zjistí, že zvládne víc věcí sám, než si myslel.
Psycholog Boris Štěpanovič v červnovém rozhovoru pro Radiožurnál vysvětlil, že vztah nemusí znamenat nepřetržitý společný program a dodal, že důležité je podle něj umět se od sebe na chvíli vzdálit a dát druhému svobodu.
Co si říct před odjezdem i po návratu
Problémy bývají větší tam, kde už před cestou panovalo napětí. Jmenovitě dlouhé mlčení po hádkách, podezírání nebo pocit, že jeden rozhoduje za oba, mohou během odloučení vyplout na povrch.
I proto psycholog Petr Kačena v květnu pro Český rozhlas upozornil, že partneři se často vzdalují postupně. „Důležité je mluvit o tom, co prožíváme a co se nás dotýká,“ řekl Kačena v rozhovoru.
Pomáhá domluvit se předem, jak často si budou volat. Někomu vyhovuje každý večer, jinému krátká zpráva a delší rozhovor obden. Rozhodující je, aby to oběma dávalo smysl.
Za zmínku stojí i způsob, jakým člověk svůj stesk vyjádří. Místo výčitky, že se druhý vůbec nezajímá, může jednoduše říct, že mu doma chybí. Štěpanovič v květnovém rozhovoru pro Prima Ženy radil při neshodách mluvit o vlastních pocitech a snažit se pochopit také prožívání partnera.
Přijde návrat zpět domů a také na ten je dobré myslet předem. Pokud budeme stále vycházet z našeho modelového příkladu, Karel se těšil, že všechno bude jako dřív. Manželka to ale může vidět jinak. Eva by si ráda ponechala více času pro sebe, mimo jiné na pravidelné procházky s kamarádkou.
Mohou si však říct, co jim během tří týdnů scházelo, co naopak ocenili a jak chtějí žít dál. Někdy právě takové odloučení připomene, proč spolu zůstali tolik let. A jindy ukáže, o čem si potřebují konečně v klidu promluvit.
