Jeden nezaměstnaný padesátník představuje podle ekonomů ztrátu až 551 tisíc korun ročně. Česko přichází o miliardy
Lidé po padesátce často marně hledají nové zaměstnání, přestože české firmy mají nedostatek pracovníků. Podle výpočtů ekonomů přichází stát kvůli jednomu dlouhodobě nezaměstnanému padesátníkovi až o 551 tisíc korun ročně. V celkovém součtu jde o miliardové ztráty.
Sledovat v Google Zprávách
Skladník přijde v 56 letech o místo. Zná provoz a umí zaučit nové kolegy, jenže noční směny už zdravotně nezvládá. Hledá proto jinou práci. Práci, která mu skutečně bude po všech stránkách vyhovovat.
Podobnou situaci může zažít člověk z výroby nebo řidič. Za sebou mají roky praxe, přesto se jim nové místo hledá těžko. Firmy přitom tvrdí, že nemají koho přijmout. Hlásí, že o volné pracovní pozice není zájem. Jenže jejich nabídky nemusí odpovídat tomu, co starší uchazeči zvládnou.
Tento rozpor ukázal také květnový průzkum projektu Neviditelní mezi 44 zaměstnavateli. Nedostatek pracovníků přiznalo 84 procent z nich. Dvě třetiny současně připustily, že vyšší věk může uchazeči zkomplikovat přijetí.
Účet, který platí i stát
Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) odhadlo roční dopad dlouhodobé nezaměstnanosti jednoho člověka nad 50 let na zhruba 551 tisíc korun. Do částky zahrnulo dávky, zdravotní pojištění hrazené státem a ušlé daně a odvody. „Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny,“ říká analytik CETA Michael Fanta.
O peníze přichází i samotný uchazeč o zaměstnání. Podle CETA mu na ušlé mzdě uniká více než čtvrt milionu korun za rok. Pokud má úspory, musí do nich sáhnout. Zároveň platí, že bez nich může rychle pocítit problémy s placením běžných účtů.
Rozsah problému ukazují říjnové údaje, na které upozornila Asociace poskytovatelů personálních služeb. Úřady práce evidovaly přes 142 tisíc lidí nad 50 let, což bylo 38 procent všech uchazečů. Z nich 46 procent hledalo zaměstnání déle než rok, 29 procent přes dva roky. Podporu pobírala jen třetina.
Zkušenosti jsou, příležitostí málo
Analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský upozorňuje, že lidé zůstávají i tam, kde mají špatné podmínky nebo se jim léta nezvyšuje mzda. Obávají se, že jiné místo nenajdou. Na druhou stranu platí, že ne každý zvládne stejnou práci až do důchodu.
Kupříkladu dělník může po letech potřebovat lehčí práci. Někdo zase pečuje o nemocného rodiče. Podle červnové analýzy CETA považuje spojení práce a péče o blízké za velkou výzvu 46 procent lidí mezi 50 a 64 lety. V tomto ohledu platí, že by jim pomohla mimo jiné možnost upravit pracovní dobu.
Kratší úvazky však využívají jen dvě až tři procenta pracujících padesátníků před důchodem, uvádí Dombrovský. Přitom například zkušený zaměstnanec výroby by mohl místo osmihodinové směny pracovat šest hodin a zbývající čas věnovat odpočinku nebo rodině.
Za zmínku stojí konkrétní příklad od personální agentury Trenkwalder. V náročném výběrovém řízení na vedoucí pozici uspěl mezi devíti zájemci 58letý kandidát. Rozhodly jeho schopnosti, ne rok narození. Firmy mohou podobně ocenit dovednosti, zejména znalost oboru a schopnost vést mladší kolegy.
Čas na změnu se krátí. Podle Dombrovského může za deset až dvanáct let připadat na jednoho absolventa dvojice lidí získávajících nárok na penzi. Českému trhu by pak mohlo ročně chybět kolem 100 tisíc pracovníků napříč obory.
