Na stáří zůstaly samy. V Česku žije osamoceně 600 tisíc důchodkyň, mnohé bojují se zdravotními či finančními problémy
V Česku žije přibližně 600 tisíc důchodkyň, které mají domácnost jen samy pro sebe. Data zároveň ukazují, že více než polovině z nich už bylo 75 let. Některé si stále zvládají všechno zařídit samy, jiné potřebují pomoc třeba s nákupem, úklidem nebo cestou k lékaři. Jak se těmto ženám žije a s jakými obtížemi se ve vyšším věku potýkají, ukazuje aktuální analýza Českého statistického úřadu.
Sledovat v Google Zprávách
Podle říjnové analýzy ČSÚ je v Česku více než 1,4 milionu důchodcovských domácností. Ve více než polovině z nich žije pouze jeden člověk, přibližně dvě pětiny tvoří domácnosti, ve kterých spolu bydlí dva lidé. A jen v pěti procentech žijí tři nebo více osob.
Z dat je patrné, že mezi důchodci, kteří žijí sami, výrazně převažují ženy. Tvoří přibližně tři čtvrtiny všech těchto domácností. Téměř v každé čtvrté důchodcovské domácnosti navíc žije osamoceně žena starší 75 let.
Zároveň ale platí, že u mužů je situace odlišná. Většina těch, kteří bydlí sami, ještě této věkové hranice nedosáhla.
Proč zůstávají samy častěji ženy
Nabízí se otázka, proč jsou to právě ženy, které zůstávají častěji samy. Jedním z důvodů je délka života. Ženy se v průměru dožívají vyššího věku, a proto také častěji přežijí svého partnera. Podle údajů ČSÚ měla pětašedesátiletá žena v roce 2025 před sebou v průměru ještě 20,8 roku života. U stejně starého muže to bylo 17,1 roku.
Každá důchodkyně prožívá samostatné bydlení jinak. Některé si zvládají nákupy, vaření i návštěvy lékařů zařídit samy, jiným pravidelně pomáhají děti, příbuzní nebo sousedé. Na druhou stranu platí, že důležitou roli hraje kontakt s blízkými.
S vyšším věkem se ale běžné povinnosti mohou komplikovat. U žen starších 75 let, které žijí samy, mají podle šetření dvě třetiny potíže s chůzí. Čtvrtina je označuje za velké a 1,5 procenta nedokáže chodit vůbec. Kupříkladu cesta s nákupní taškou nebo schody do ordinace pak mohou vyžadovat pomoc někoho dalšího.
Výdaje za léky citelně zasahují do rozpočtu
Dále je potřeba zmínit, že zdravotní obtíže se týkají také zraku, sluchu a paměti. Se zrakem má problém polovina těchto starších žen, se sluchem a pamětí shodně dvě pětiny. Necelá třetina uvádí potíže s oblékáním.
I proto může být náročnější zařídit třeba vyšetření u specialisty, cestu do lékárny či každodenní úklid. Právě návštěvy lékařů jsou u seniorů častější. Samostatně žijící důchodkyně byly za rok v průměru 3,8krát u praktika a 4,2krát u specialisty. K zubaři přišly průměrně 1,3krát. U celé populace připadá na člověka jen 2,2 návštěvy praktika a 2,7 návštěvy specialisty.
Jisté rozdíly jsou i v životosprávě, ukazuje analýza Českého statistického úřadu. Devět z deseti těchto starších důchodkyň vůbec nekouří a více než polovina nepije alkohol.
Dále ale platí, že přes dvě třetiny z žen ve vyšším věku nemají pravidelnou pohybovou aktivitu a je tedy možné, že některým v ní mohou bránit právě zdravotní obtíže.
Když v domácnosti zůstane jeden člověk, musí ze svého příjmu zaplatit i celé bydlení. Podle červnové statistiky ČSÚ bylo příjmovou chudobou ohroženo 20,5 procenta samostatně žijících nepracujících důchodkyň starších 65 let. Hranice příjmové chudoby činila u jednotlivce 19 090 korun měsíčně a vycházela z příjmů roku 2024.
