Pejskaři versus milovníci koček: Vědci u jedné skupiny zjistili výrazně nižší výskyt demence ve stáří. A nabídli i možné vysvětlení
Pravidelné procházky se psem mohou mít pro seniory větší význam, než se dosud předpokládalo. Podle japonských vědců souvisejí s nižším výskytem demence, při které už člověk potřebuje pomoc druhých.
Sledovat v Google Zprávách
Výzkum zveřejněný v časopise Preventive Medicine Reports zahrnoval 11 194 lidí ve věku od 65 do 84 let. Žili v Tokiu a na začátku studie nepotřebovali dlouhodobou péči. Vědci je sledovali přibližně čtyři roky.
Výzkumníky jmenovitě zajímalo především to, zda se u nich objeví demence natolik závažná, že začnou potřebovat pomoc druhých. Mezi současnými majiteli psů se tak stalo ve 3,6 procenta případů. U ostatních účastníků, kteří psa nikdy neměli nebo jej chovali dříve, šlo o 5,1 procenta.
U majitelů koček se podle vědců demence objevila u 4,5 procenta jejich majitelů a u pěti procent ostatních. Zde ale platí, že po zohlednění dalších okolností se u koček statisticky průkazný rozdíl nepotvrdil.
Procházka může znamenat víc než společnost doma
Vědci jsou přesvědčeni, že vysvětlení může být poměrně jednoduché. Pes potřebuje pravidelně venčit, a tak svého majitele přiměje k pohybu, i když by jinak zůstal doma. Kupříkladu senior, který se psem několikrát denně obejde okolí svého bydliště, díky tomu nachodí více kroků.
Pravidelná chůze pomáhá udržovat dobrou kondici a prospívá srdci i cévám. Příznivý vliv má rovněž na zdraví mozku.
Světová zdravotnická organizace ve svých výstupech dlouhodobě upozorňuje, že riziko vzniku demence ovlivňuje mimo jiné nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak nebo osamělost. Právě v těchto oblastech může péče o psa starším lidem pomáhat.
Vědci se proto zaměřili i na to, jak často se senioři hýbou. Zjistili, že nižší výskyt demence měli především lidé, kteří vlastnili psa a zároveň se pravidelně věnovali pohybu.
Důležité mohou být také sociální kontakty. Při venčení člověk běžně potkává další lidi, namátkou sousedy nebo jiné pejskaře, se kterými si může popovídat. Pro seniory, kteří tráví většinu dne sami doma, mohou mít význam i taková krátká setkání. Jak vědci zjistili, příznivější výsledky souvisely rovněž s menší sociální izolací.
Nová studie sledovala seniory ještě déle
Japonští vědci se tématu věnovali znovu letos v červenci. V navazující studii vyhodnotili údaje o 11 224 seniorech, které sledovali přibližně sedm a půl roku. Demence, kvůli níž člověk potřebuje pomoc druhých, se objevila u 12,8 procenta majitelů psů.
Mezi lidmi, kteří psa nikdy neměli, šlo o 18,1 procenta. U seniorů, kteří měli psa pouze v minulosti, se podobně výrazný rozdíl neprokázal. Ukázalo se tak, že důležitou roli pravděpodobně hrají i současné životní návyky.
Za zmínku stojí rovněž studie z letošního léta, do které se zapojilo 25 starších lidí. Vědci zjistili, že majitelé psů nachodili během dne v průměru více kroků. Většina z nich navíc uvedla, že díky venčení poznala nové lidi ze svého okolí.
To ovšem neznamená, že by kočky seniorům nijak neprospívaly. I ony jim mohou dělat společnost a pomáhat překonávat osamělost. Na rozdíl od psů však nepotřebují pravidelné venčení, které člověka přiměje k pohybu a setkávání s dalšími lidmi.
