Český lázeňský trojúhelník si získal světový věhlas. Každé z jeho tří měst přitom nabízí něco, co jinde nenajdete
Česko má na seznamu světového dědictví UNESCO tři lázeňská města, která od sebe dělí jen několik desítek kilometrů. Mnozí jistě vědí, že se jedná o Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Všechna tato města se na seznam dostala v roce 2021. Co je na nich tak výjimečného a čím si toto uznání vysloužila?
Sledovat v Google Zprávách
Pokud lázeňská města v západní části Čech znáte, víte, že každé nabízí něco jiného. V jednom tryská horká voda vysoko nad zem. Ve druhém se léčivé prameny liší složením. Pro třetí pak platí, že připomíná lázeňské město z časů císařství.
Letos v září si všechna tři města připomněla pět let od zápisu do prestižního seznamu. Velkou zajímavostí, o které mnozí neví, je, že s osmi zahraničními městy tvoří soubor Slavná lázeňská města Evropy. Jmenovitě sem patří například francouzské Vichy, německý Baden-Baden či britský Bath.
Pro UNESCO je podstatné, jak se v nich snoubí léčba s podobou ulic, parků a míst pro společenská setkání. „Chceme ukázat, že UNESCO není pouze památková značka nebo informace v turistickém průvodci,“ uvedla před nedávnem karlovarská primátorka Andrea Pfeffer Ferklová.
Horká voda určila podobu Karlových Varů
Začněme krajským městem Karlovarského kraje. Stačí vejít do Vřídelní kolonády a je jasné, proč se Karlovy Vary v turistickém ruchu za poslední roky tak výrazně proslavily.
Vřídlo má teplotu přes 73 stupňů Celsia a jeho proud může vystříknout až dvanáct metrů vysoko. Za minutu vydá přibližně dva tisíce litrů minerální vody. Část se používá k pitným kúrám, část putuje do lázeňských provozů. Zajímavostí mimo jiné také je, že ze zdejší vřídelní vody se kupříkladu vyrábí známá minerální sůl.
Horké prameny ovlivnily způsob zdejší léčby. Hosté chodili od jednoho vývěru k druhému, pili předepsané množství vody a procházeli se. K takovému režimu se postupně přizpůsobilo celé údolí říčky Teplé.
Vyrostly v něm kolonády, hotely, léčebné domy i cesty vedoucí do lesů. Namátkou lze zmínit Mlýnskou kolonádu, kterou navrhl architekt Josef Zítek. Důležitou součástí života lázní bývaly koncerty, divadelní představení a setkávání hostů z různých zemí. Karlovy Vary si tuto tradici uchovaly.
Studené prameny a město podle plánu
V Mariánských Lázních má voda zcela jiný charakter. V zastavěné části města vyvěrá přibližně čtyřicet minerálních pramenů. V širším okolí jich je více než sto. Jsou chladné a chemicky velmi rozdílné.
Co konkrétně vlastně Mariánské Lázně turistům nabízí? Ferdinandův pramen obsahuje velké množství solí. Za zmínku stojí i Ambrožův pramen, kterému se přezdívá pramen lásky. Místní lázně navíc využívají čtyři přírodní léčivé zdroje. Vedle vody jde o slatinu, přírodní oxid uhličitý a podnebí. Právě tato pestrost umožňuje zaměřit léčbu na různé obtíže.
Návštěvníci si většinou všimnou rozlehlých parků, kolonády a Zpívající fontány. Fontána začala hrát roku 1986. Historické jádro však bylo od počátku utvářeno tak, aby lázeňské domy přirozeně navazovaly na zeleň a okolní lesy.
Za návštěvu stojí i třetí západočeské lázně
Františkovy Lázně jsou z celé trojice nejmenší. Město vznikalo od konce 18. století podle předem promyšleného plánu.
Dodnes zde najdete pravidelné ulice, nízké historické domy a upravené parky. Právě zachovaný ráz centra je zde mimořádně cenný.
Ke zdejší léčbě patří mimo jiné minerální prameny, přírodní oxid uhličitý a sirnoželezitá slatina. V minulosti se město proslavilo i léčbou ženských obtíží. Z místních pramenů vyniká Glauber IV vysokým obsahem síranu sodného. Mimo jiné také aktuální starostka Lenka Průšová při letošním výročí připomněla, že Františkovy Lázně si uchovaly jedinečnou atmosféru a historickou autenticitu.
