Juchelka chce přidávat pracujícím důchodcům. Miliardy ze státní kasy ale mohou přinést jen mizivý efekt
Vláda chce, aby důchodci zůstávali v práci déle. Aby se tento cíl podařilo splnit, za každý další odpracovaný rok jim plánuje zvýšit důchod. Jenže podle nového výzkumu PAQ Research by taková odměna přesvědčila k delší práci překvapivě málo lidí. Odborníci spočítali, že by šlo zhruba o 900 důchodců. Při jiném nastavení podpory by jich však mohlo být přes 14 tisíc.
Sledovat v Google Zprávách
Navrhovaná změna, se kterou vláda před nedávnem přišla, má nabýt účinnosti v roce 2027. První přepočty mají přijít v lednu 2028. Pracujícím důchodcům by se za rok v zaměstnání zvýšila zásluhová část penze o 1,5 procenta.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Alešem Juchelkou počítá i s lidmi, kteří neodpracují celý rok. Ti by dostali poměrnou část navýšení. Zaměstnanci navíc nebudou muset o přepočet sami žádat.
„Chceme, aby práce i po dosažení důchodového věku byla pro lidi atraktivnější,“ vysvětlil před nedávnem Juchelka s tím, že vláda Andreje Babiše si od změny slibuje i pomoc zaměstnavatelům, kteří mají problém najít pracovníky.
Zatím však rozhodně nejde o hotovou věc. Návrh musí ještě projít parlamentem a podepsat ho prezident.
Za rok práce přibližně 254 korun měsíčně
Co by novinka znamenala v praxi? Při průměrné penzi 21 803 korun by jeden rok zaměstnání přinesl navíc zhruba 254 korun měsíčně. Zvýšení se totiž nepočítá z celého důchodu, nýbrž z jeho procentní části. Ta závisí mimo jiné na předchozích výdělcích a počtu odpracovaných let.
Za zmínku stojí, že pracující důchodci už jednu úlevu mají. Od loňského roku si mohou snížit odvody na důchodové pojištění o 6,5 procenta z hrubé mzdy. Kupříkladu člověku s výplatou 35 tisíc korun to přidá 2 275 korun čistého každý měsíc.
Podle zveřejněných údajů slevu v říjnu 2025 využilo přes 145 tisíc seniorů, kteří díky ní měli v průměru o 2 557 korun vyšší výplatu. Dřívější pravidlo pro zvyšování penzí za další práci přitom skončilo s rokem 2024. Nově by obě výhody fungovaly vedle sebe.
Právě rozdíl mezi penězi na výplatní pásce a příslibem vyšší penze začal zkoumat tým PAQ Research. Do výzkumu, jehož výsledky zveřejnila ČTK, zapojil asi 400 lidí a výsledky použil k odhadu, co by různé pobídky udělaly s ochotou pokračovat v zaměstnání.
Jeho závěry představil poslancům sněmovního sociálního výboru analytik Jonáš Kreisinger. „To však podle našeho výzkumu bude motivovat pouze 900 dalších osob k prodloužení kariéry o dva roky. Z toho důvodu vidíme vlastně lepší řešení motivovat osoby před seniorským věkem k odložení důchodu skrze zvýšení čistého příjmu, například čisté mzdy,“ uvedl k projednávané novele.
Při růstu čistého výdělku asi o 29 procent – tedy zhruba o celé odpuštěné odvody – by podle modelu zůstalo pracovat přes 14 tisíc seniorů. Stát by tak i přes výpadek pojistného získal ročně asi 14,5 miliardy korun, popsal analytik PAQ Research.
Vyšší penze znamenají výdaje na dlouhé roky
Důvod slabšího účinku je poměrně prostý. Několik stovek korun k důchodu člověk získá až později. Vyšší čistou mzdu vidí na účtu hned. Při rozhodování hrají roli i další věci, jmenovitě zdraví, náročnost zaměstnání nebo potřeba pomáhat rodině.
Stát navíc zaplatí vyšší důchod také lidem, kteří by pracovali tak jako tak. Podle podkladů k novele by při přírůstku dvou tisíc pracujících důchodců dosáhly výdaje v roce 2028 asi 800 milionů korun.
Příjmy z daní a odvodů by činily 300 milionů. Stačí se podívat namátkou na rok 2035. Výdaje by v tomto roce dosáhly 7,8 miliardy korun, příjmy jen 400 milionů.
Bude ale záležet na tom, jakou podobu podpory politici nakonec zvolí. Sněmovní sociální výbor doporučil 14. října vládní novelu schválit.
