Český vynálezce změnil tisk fotografií. Svůj největší vynález si ale nikdy nenechal patentovat a jeho jméno tak upadlo v zapomnění
V dnešní době už fotografie nejsou zdaleka tak vzácné, jako tomu bylo kdysi. Kdykoli si je můžeme prohlédnout v mobilu, případně si je na počkání vytisknout skoro v každé drogérii. Zato v 19. století to byl kumšt. Přenést obrázek na tiskovou desku totiž znamenalo spoustu ruční práce, která byla navíc vysoce ceněná. Pak přišel vynálezce Karel Klíč s postupem, který tisk fotografií výrazně posunul. Mělo to ale háček. Svůj nápad si totiž nenechal patentovat a jeho jméno postupně upadlo do zapomnění.
Sledovat v Google Zprávách
Karel Václav Klíč se narodil roku 1841 v Hostinném. Byl malířem, fotografem, grafickým technikem i vynálezcem a zabýval se tím, jak reprodukovat obrazy a fotografie tak, aby tisk nebyl zdlouhavý ani nákladný. V tehdejší době se obrázky často přenášely do tiskové podoby ruční rytinou. Byla to náročná práce, která vyžadovala určitou zručnost, a i proto byla svého času velmi drahá.
Klíč proto hledal způsob, jak celý proces zjednodušit. Na Nový rok 1878 se mu podařilo vytisknout svou první heliogravuru, tedy obraz vytvořený technikou, která umožňovala přenést fotografickou předlohu na tiskovou desku.
Fotografický obraz se za pomoci světla přenese na kovovou desku, do jejíž povrchové vrstvy se následně vyleptají různě hluboká místa, která při tisku zachycují barvu a vytvářejí výsledný obraz. Výsledek Klíče přesvědčil natolik, že tento postup začal uplatňovat i v praxi.
Vynález si nechal pro sebe
Těžko říct, proč se tak rozhodl, pravdou ale je, že Klíč si svůj nápad nikdy nepatentoval. Jeho vynález však nezůstal jen u několika pokusů. V dalších letech techniku zdokonaloval a hledal způsob, jak ji využít ještě rychleji a ve větším množství.
Zásadní krok přišel v roce 1890, kdy Klíč zdokonalil techniku využitím měděného válce místo tiskové desky. Vznikl tak rotační stírací hlubotisk, který umožnil rychlejší a průmyslovou výrobu obrazových reprodukcí.
Jeho nápad žil dál, jen jeho jméno ne
Klíčův vynález našel využití u mnoha ilustrovaných časopisů, obalů i uměleckých reprodukcí. A přestože se díky svému talentu a neúnavné práci postaral o historický milník v oblasti polygrafie, o jeho jméně se už příliš nemluvilo. Spíše než Klíče si lidé s historií tisku spojili jiné vynálezce.
Málokdo ví, že Klíč byl současně vynikajícím malířem, který zvládl malovat levou i pravou rukou. Za svůj život namaloval spoustu obrazů, ovšem jeho specialitou byly karikatury. Některé z nich jsou dodnes vystavené ve vídeňském muzeu.
Jeho život nebyl ani v pozdějších letech jednoduchý. Po vzniku Československa se dostal do složité situace. V zahraničí byl považován za Rakušana a přišel o veškerý majetek. Nakonec se vrátil do Vídně, kde 16. listopadu 1926 zemřel ve věku 85 let.
Zdroje: Eduportál Techmania.
