„Nechci, aby mě za každou cenu udržovali při životě.“ Takové přání lze lékařům sdělit předem, mnoho lidí o tom ale neví
Asi už jste někdy přemýšleli nad tím, co by se stalo, kdybyste najednou byli nemohoucí. Ať už by šlo o následek mrtvice nebo úrazu, mnohým z nás by bylo proti srsti, kdyby se o nás měl někdo 24 hodin denně, sedm dní v týdnu starat. I na tuto situaci pamatuje zákon, je však třeba jednat předem.
Sledovat v Google Zprávách
Do stavu, ve kterém o sobě člověk nedokáže rozhodovat, se na sklonku života může dostat kdokoliv. Rozhodnout o způsobech léčby v takových situacích je tak třeba s předstihem, a to formou dokumentu s označením Dříve vyslovené přání.
Na začátek je třeba si ujasnit jednu věc: Ačkoliv se jedná o přání vyslovené, je potřeba ho sepsat. Sepsat ho může svéprávná osoba starší 18 let, která v něm vyjadřuje svoji vůli a svá přání ohledně způsobů budoucí léčby.
Nesmí jít o eutanazii
Institut Dříve vysloveného přání je legislativně zakotven v zákoně číslo 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ještě předtím se do českého zákonodárství dostal formou mezinárodní Úmluvy o lidských právech a biomedicíně z roku 2001.
V paragrafu 36 zákona o zdravotních službách se píše, že pacient může předem vyslovit souhlas nebo nesouhlas s léčbou (poskytováním zdravotních služeb) pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, kdy by tento souhlas či nesouhlas už nebyl schopen vyslovit.
Zásadní je, že poskytovatel zdravotní péče musí za zákonem stanovených podmínek brát na takový dokument zřetel při rozhodování o dalším postupu léčby. A to v případě, že má Dříve vyslovené přání správnou formu včetně úředně ověřeného podpisu pacienta a pacient byl lékařem poučen o důsledcích sepsání dokumentu. Určitě je třeba zmínit, že na Dříve vyslovené přání nemůže být brán zřetel tehdy, pokud by jeho splnění mělo znamenat aktivní ukončení života (eutanázii) nebo by byla při jeho realizaci ohrožena jiná osoba.
Pacient v danou chvíli nesmí být schopen vyslovit nový souhlas či nesouhlas a musí nastat předvídatelná situace, které se dříve vyslovené přání týká. Poučení o důsledcích pacientova rozhodnutí musí být písemné a připojené k dokumentu dříve vysloveného přání. Poskytuje jej buď lékař v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiný ošetřující lékař v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí.
Důležité je, aby byl dokument v případě potřeby dostupný zdravotníkům a aby o něm věděli například pacientovi blízcí.
Rozhodnutí může zvrátit vývoj v léčbě
Etický problém nastává zejména v případě syndromu nereagující bdělosti, dříve označovaného jako vegetativní stav či apalický syndrom. Tehdy je člověk odkázán na nepřetržitou péči, může mít otevřené oči a projevovat známky bdění, aniž by bylo možné spolehlivě prokázat vnímání okolí.
Když vidíme lidi v tomto stádiu, určitě nás občas napadne, že kdybychom se do něj sami dostali, už by pro nás nemělo smysl žít. Jenže to dopředu nevíme. Naše představy o tom, jak bychom se zachovali v situaci závažného zdravotního postižení, mohou být diametrálně odlišné od toho, jak bychom nakonec skutečně v dané situaci reagovali. Proto je důležité své preference dopředu důsledně promyslet a konkrétně vyjádřit.
Dále bychom měli započítat i faktor vývoje poskytování zdravotní péče. Pokud od doby sepsání Dříve vysloveného přání došlo v poskytování zdravotních služeb, kterých se týká, k takovému vývoji, kdy by se dalo důvodně předpokládat, že by pacient s léčbou souhlasil, nemusí lékař původní přání respektovat. Může jít například o nové způsoby léčby, které by reálně mohly vést k opětovnému zvýšení kvality života člověka. Zachování života je v takovém případě prioritou.
Důležité je mít na paměti i to, že Dříve vyslovené přání nemůže sepsat osoba mladší 18 let ani nesvéprávná osoba. Pokud dokument sepisuje pacient sám, nepotřebuje mít svědka. Ten je však potřeba v případě, že své přání o způsobu léčby vysloví pacient po přijetí do péče nebo v průběhu hospitalizace. Podpis svědka ani zdravotnického pracovníka nemusí být na rozdíl od toho pacientova úředně ověřen.
Zdroje: Nasezdravotnictvi; MPSV; VZP; Pracepropravniky.
