Na okamžik, kdy blízký zemře doma, se připravit nedá. Přesto je dobré vědět, co dělat jako první
Smrt blízkého doma přichází často v prostředí, které bylo ještě před chvílí úplně obyčejné. Ložnice, obývací pokoj nebo pokoj s polohovací postelí se za několik minut změní v místo, kde člověk kromě zármutku řeší i velmi praktickou otázku. Komu teď vlastně zavolat? Postup se může lišit podle toho, zda šlo o očekávaný konec dlouhé nemoci, nebo o náhlé úmrtí.
Sledovat v Google Zprávách
Portál Umírání.cz uvádí, že pokud člověk umíral doma s pomocí mobilního hospice nebo byl dlouhodobě vážně nemocný, je vhodné oznámit úmrtí tomu, kdo péči v posledních dnech vedl. Nejčastěji tedy praktickému lékaři nebo domácímu hospici. Pokud nejsou dostupní, lze zavolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 a rovnou upozornit, že jde o očekávané úmrtí.
Jiná situace nastává, když člověk zemře náhle a nic předem nenasvědčovalo tomu, že je na konci života. Tehdy je namístě volat 155, případně 112, a řídit se pokyny operátora.
Pohřební služba v této chvíli není první telefonát. Při očekávaném úmrtí navíc rodina nemusí sama automaticky volat policii. Další postup určí zdravotník podle situace.
Nejprve lékař, až potom pohřební služba
Po příjezdu lékař tělo prohlédne a vyplní List o prohlídce zemřelého. Rodina by měla mít, pokud možno, připravený průkaz totožnosti zesnulého, kartičku zdravotní pojišťovny a poslední lékařské zprávy. Ty mohou pomoci zejména tehdy, pokud člověk dlouhodobě trpěl závažným onemocněním.
Do ukončení ohledání je lepší tělo neumývat ani výrazně neupravovat. U očekávaného úmrtí není nutné propadat pocitu, že všechno musí proběhnout během několika minut. Pozůstalí mohou se zemřelým chvíli zůstat, zavolat dalším členům rodiny nebo se v klidu rozloučit. Omytí a oblečení je vhodné nechat až na dobu po ohledání. Potom je může provést rodina sama, nebo vše přenechat pohřební službě.
Pokud není příčina smrti zřejmá, může lékař rozhodnout o pitvě. Při podezření na sebevraždu nebo trestný čin musí přivolat Policii ČR. Policie se může objevit i v některých dalších situacích, například pokud člověk zemřel na jiné adrese, než kde měl trvalé bydliště. Její přítomnost proto sama o sobě nemusí znamenat podezření na trestný čin.
Teprve po ohledání přichází na řadu pohřební služba. Rodina si ji může zvolit sama. Pohřební rádce připomíná lhůtu 96 hodin od oznámení úmrtí, během níž má být pohřbení sjednáno. Neznamená to, že do čtyř dnů musí proběhnout samotný obřad nebo kremace.
Po pohřbu přichází další administrativa
Část Listu o prohlídce zemřelého putuje na matriku podle místa úmrtí. Ta následně vystaví úmrtní list, přičemž zákonná lhůta může být až 30 dnů od doručení potřebných podkladů. Úmrtní list pak rodina využije při jednání s bankou, pojišťovnami nebo dalšími institucemi.
Postupně je dobré projít také smlouvy a pravidelné platby zesnulého. Řešit se může telefon, internet, elektřina, plyn, pojištění nebo bankovní produkty. U manžela, manželky, partnera či registrovaného partnera a u nezaopatřených dětí může za splnění podmínek vzniknout nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. O tyto dávky je ale nutné požádat samostatně.
Dědické řízení rodina sama nezahajuje ani si sama nevybírá notáře. Soud pověří notáře jako soudního komisaře a ten poté kontaktuje osoby, které připadají v úvahu jako dědici, a zjišťuje rozsah majetku i případných dluhů.
