Čtyři metry a stopky. Jednoduchý test chůze dokáže odhalit, že senior začíná ztrácet soběstačnost
Když se senior začne pohybovat pomaleji než dřív, okolí to často přičítá přirozenému stárnutí. Jenže změna tempa může upozornit i na zdravotní problém, úbytek svalové síly nebo zhoršující se rovnováhu. Lékaři proto rychlost chůze sledují jako jeden z jednoduchých ukazatelů celkové tělesné kondice.
Sledovat v Google Zprávách
Nejde přitom o to, kdo dojde nejrychleji na autobus. Důležité je především to, zda člověk zvládá chůzi podobně jako dříve a jestli se při ní cítí jistě. Pokud se jeho pohyb postupně mění, stojí za to zjistit proč.
Proč lékaře zajímá, jak rychle senior chodí
Způsob chůze toho o zdravotním stavu člověka prozradí víc, než by se mohlo zdát. Aby senior bezpečně došel z jednoho místa na druhé, potřebuje dostatečnou svalovou sílu, dobrou rovnováhu, koordinaci pohybů i dostatek energie. Do výsledku se promítá také stav kloubů, srdce, plic a nervového systému.
Pokud člověk začne chodit pomaleji, může jít o první známku toho, že jeho tělo nezvládá některé činnosti tak snadno jako dřív. Možná už neujde takovou vzdálenost, při cestě do obchodu se několikrát zastaví nebo se raději vyhne schodům. Takové změny se snadno svádějí na věk, přitom za nimi může stát například úbytek svalové síly nebo jiné zdravotní potíže.
Na význam těchto změn upozorňují také odbornice na geriatrii Kamila Greplová a Hana Matějovská Kubešová v kapitole Poruchy chůze – pohled geriatra z roku 2015. Autorky uvádějí, že poruchy chůze nemusejí být nevyhnutelnou součástí stárnutí a mohou poukazovat na skryté onemocnění, které vyžaduje další vyšetření.
Odborné studie spojují pomalejší chůzi u starších lidí s vyšším rizikem pádů, hospitalizace a ztráty soběstačnosti. Metaanalýza publikovaná v roce 2018 navíc zjistila, že každé zpomalení chůze o 0,1 metru za sekundu souviselo s 12% nárůstem relativního rizika úmrtí.
Samotné tempo ale žádnou nemoc nepotvrzuje. Pro lékaře jde o jednu z informací, které hodnotí společně s dalšími údaji o zdravotním stavu.
Jak se rychlost chůze měří
K vyšetření není potřeba žádné složité zařízení. Zdravotník vyznačí krátký úsek, například čtyři metry, a změří, za jak dlouho ho člověk ujde svým běžným tempem. Z naměřeného času se vypočítá rychlost v metrech za sekundu.
V odborných doporučeních se často objevuje hranice 0,8 metru za sekundu. Pokud senior ujde čtyři metry za pět sekund, dosáhne právě této rychlosti. Nižší hodnota může lékaře vést k tomu, aby se podrobněji zaměřil na fyzickou kondici a případné známky křehkosti.
Výsledek však nelze vykládat bez souvislostí. Jinak se bude pohybovat člověk s bolestivými koleny, jinak senior po nedávné operaci a jinak někdo, kdo používá chodítko. Důležité je také to, zda člověk dokáže bez větších obtíží vstát ze židle, udržet rovnováhu a zvládat běžné činnosti.
Co může člověka zpomalovat
Někdy stojí za změnou úbytek kondice. Svaly postupně slábnou, zvlášť když člověk tráví většinu dne vsedě a málo se hýbe. Výrazný rozdíl může přinést i delší pobyt v nemocnici nebo období, kdy se senior kvůli nemoci téměř nepohybuje. Návrat k původnímu tempu pak může trvat týdny i měsíce.
Jindy bývá na vině bolest. Při artróze nebo jiném onemocnění kloubů člověk přirozeně zkracuje kroky a snaží se postiženou nohu příliš nezatěžovat. Chůzi může komplikovat také zadýchávání při srdečních či plicních onemocněních.
Příčinou mohou být i potíže s rovnováhou, zhoršený zrak nebo neurologické onemocnění. Někteří senioři se začnou pohybovat opatrněji poté, co upadnou. Strach z dalšího pádu je vede k tomu, že chodí méně, a tím postupně ztrácejí sílu i jistotu.
Pozornost si zaslouží rovněž užívané léky, jelikož některé mohou způsobovat ospalost, závratě nebo slabost. Pokud se chůze zhoršila po změně léčby, je vhodné probrat vše s lékařem.
Kdy se obrátit na lékaře
Důležitější než srovnávání s ostatními bývá změna oproti vlastnímu obvyklému stavu. Jestliže senior ještě před několika měsíci chodil bez potíží, ale nyní potřebuje častěji zastavovat, přidržuje se stěn nebo se bojí vyjít sám ven, neměl by tyto projevy přehlížet.
Při návštěvě praktického lékaře pomůže popsat, kdy potíže začaly a zda se zhoršují. Lékaře bude zajímat i případná bolest, dušnost, závratě nebo nedávný pád. Podle nálezu může doporučit další vyšetření, rehabilitaci nebo úpravu léčby.
Náhlá změna chůze vyžaduje rychlou reakci. Pokud se člověk zničehonic začne špatně pohybovat a současně se objeví slabost jedné strany těla, pokles koutku, porucha řeči nebo náhlá zmatenost, volejte záchrannou službu. Může jít o příznaky cévní mozkové příhody.
Jak si udržet jistotu při chůzi
Pro zachování pohyblivosti je důležitý pravidelný pohyb přizpůsobený zdravotnímu stavu. Někdo zvládne každodenní procházku, jiný potřebuje začít kratšími úseky a postupně přidávat. Pomoci může také posilování svalů a cvičení zaměřené na rovnováhu. Pokud si senior není jistý, jaké aktivity jsou pro něj vhodné, může se poradit s fyzioterapeutem.
Není cílem chodit za každou cenu rychleji, mnohem důležitější je pohybovat se bezpečně, nebát se běžných cest a co nejdéle zvládat každodenní život bez cizí pomoci. Když pohyb omezuje bolest, dušnost nebo nejistota, je potřeba nejprve zjistit příčinu.
Pomalé tempo samo o sobě není důvodem k obavám. Pokud se ale chůze postupně mění, může jít o užitečný signál, že tělo potřebuje větší pozornost. Včasná návštěva lékaře někdy pomůže odhalit problém dříve, než začne výrazně zasahovat do seniorovy samostatnosti.
