Ženy čekají, že rakovina prsu bude bolet. Onkolog upozorňuje, že často je to přesně naopak
Jak poznat varovné změny, kdy podstoupit mamografii a kdo by měl zvážit genetické vyšetření? O prevenci a léčbě rakoviny prsu hovoří profesor Samuel Vokurka.
Sledovat v Google Zprávách
Rakovina se netýká jen žen ve vyšším věku a její první projevy nemusí být vždy nápadné. Právě proto má smysl vědět, jaké změny na prsou či v podpaží sledovat, kdy se objednat na vyšetření a jakou roli v péči o zdraví hraje pravidelný screening. Důležitá je také znalost rizikových faktorů. A to od životního stylu přes hormonální léčbu až po dědičné genetické změny.
Na nejčastější otázky o prevenci, samovyšetření, mamografii, ultrazvuku a genetické zátěži odpovídá prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., který působí na Onkologické a radioterapeutické klinice LF UK v Plzni a FN Plzeň a v Centru paliativní a podpůrné medicíny LF UK v Plzni.
Jaká je aktuální situace ohledně výskytu rakoviny prsu v ČR a ve které věkové skupině žen se onemocnění objevuje nejčastěji?
V České republice je každý rok diagnostikováno přibližně 8 000 nových případů rakoviny prsu a kolem 1 700 žen na toto onemocnění ročně zemře. V kalendářním roce 2024 bylo v programu prevence rakoviny prsu vyšetřeno 810 788 žen a zachyceno 5 158 karcinomů. Detekční míra tak činila 6,4 nálezu na 1 000 vyšetření. Mezi invazivními nádory zachycenými ve screeningu, u kterých bylo známo stadium a které nebyly předléčené, bylo 75,4 procenta nalezeno již v prvním stadiu.
Proč je včasná diagnostika u rakoviny prsu tak zásadní a jak výrazně zvyšuje šanci na úplné uzdravení?
Mamografické vyšetření každé dva roky od 45 let věku je důležité pro včasné nalezení nádoru, který by jinak ještě nebyl hmatný ani viditelný. Šance na včasné odhalení nemoci a velmi úspěšnou léčbu zvyšuje velmi výrazně.
Léčba rakoviny v časném stádiu také většinou znamená možnost operace bez nutnosti odstranění prsu. Zvyšuje i šanci na možnost vynechání chemoterapie, nicméně doporučení pro doplnění ozáření a zajišťovací hormonální léčbu bývají častá. Výsledky takového postupu vedou k prakticky plnému uzdravení u více než 90 procent žen.
Jaké jsou hlavní pilíře prevence a od kolika let věku mají ženy v ČR nárok na bezplatné preventivní mamografické vyšetření?
Možnosti, jak v běžném životě zcela zabránit vzniku nádoru prsu, bohužel prakticky nejsou. Snížení rizika přináší zdravý životní styl, kvalitní spánek, pestrá strava, omezení alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Ochrannou roli přináší také opakované těhotenství v ideálně mladším věku. To nejdůležitější, co sice vzniku nádorového onemocnění nezabrání, ale může jej zachytit včas a mnohdy v prakticky vyléčitelném stádiu, je pravidelné samovyšetřování prsou a využívání zavedeného mamografického screeningu od 45 let věku každé dva roky.
Ve kterých případech nebo u jakých skupin žen se místo mamografu nebo jako jeho doplněk využívá ultrazvuk?
Sonografické vyšetření se využívá především u mladších žen, protože u nich je prsní žláza hutnější. Dále také v době těhotenství a kojení. Často bývá doplňováno i k ověření nejasných nálezů na mamografu, k ověření stavu uzlin v podpaží a u žen s implantáty.
Podezřelý nález neznamená, že se musí jednat o rakovinu. Časté jsou rozličné nezhoubné bulky nebo uzlíky. V každém případě ale mamografické nebo mamologické centrum zajistí prakticky obratem další dovyšetření ultrazvukem (tzv. sono prsů a podpaží) a případně doporučení k odběru vzorku (biopsie) z podezřelého místa pomocí tenké jehly po místním znecitlivění.
Jak často a v jaké fázi menstruačního cyklu by si měly ženy provádět samovyšetření prsů?
Samovyšetření prsů by se mělo provádět pravidelně jednou měsíčně ve stejnou dobu. U žen s menstruačním cyklem se uvádí ideální doba třetí až pátý den po skončení menstruace, kdy jsou případné změny nebo bulky snáze hmatatelné.
Na které konkrétní změny na prsu či v podpaží – bulky, změny kůže, výtok z bradavky – by si ženy měly při samovyšetření dát největší pozor?
Jsou to všechny uvedené příznaky, nejčastěji právě v podobě změny tvaru prsu, změn kůže, hmatných zvětšených bulek uzlin v podpaží. Důležité je, že tyto změny vůbec nemusí být bolestivé. Časté a chybné je přesvědčení, že rakovina bolí a bulka prsu, která nebolí, určitě nebude rakovinou a není nutné jít na vyšetření.
Které jsou hlavní varovné příznaky, při jejichž objevení je nutné vyhledat lékaře bez ohledu na věk nebo termín pravidelné prohlídky?
Cokoliv, co již bylo uvedeno výše. A nutnost kontroly platí i bez ohledu na podstoupení mamografie, pokud si žena vyhmatá bulku v období mezi dvěma mamografiemi – jedná se o občasné případy rozvoje obzvláště rychle rostoucích nádorů.
Jak velkou roli hraje genetická zátěž a kdy by měla žena požádat o genetické vyšetření?
Ženy s vrozenou mutací genu BRCA mají celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu 60–80 procent. Genetické testování hrazené zdravotním pojištěním se neprovádí automaticky, ale na konzultaci s klinickým genetikem jsou doporučovány pacientky s kumulací nádorových onemocnění v rodině, v mladším věku, s vícečetnými nádorovými onemocněními nebo s atypickými nádorovými onemocněními.
Které faktory životního stylu prokazatelně ovlivňují riziko rozvoje tohoto onemocnění?
Snížení rizika přináší zdravý životní styl, kvalitní spánek, pestrá strava, omezení alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Ochrannou roli hraje také opakované těhotenství v ideálně mladším věku.
Podle posledních rozsáhlých analýz se ukazuje, že hormonální léčba v menopauze zvyšuje riziko rakoviny prsu při obsahu progestinů, ale přípravky s čistým estrogenem takové riziko nenesou. Samotný estrogen se podává pouze ženám po odstranění dělohy, protože zvyšuje riziko pro děložní sliznici. Složení hormonálního léčiva je tedy zásadní a vyšší riziko rakoviny prsu se ukazuje u progesteronu a syntetických gestagenů.
Ženy často odkládají mamografii ze strachu z bolesti při stlačení prsu nebo z obavy z výsledku. Co přesně je čeká a můžete je uklidnit?
Vyšetření probíhá v soukromí a v přítomnosti vyškolené radiologické asistentky, která ženě pomůže s umístěním prsu na desku mamografu s přitlačením shora. Proběhne osnímkování šetrným rentgenem ze dvou úhlů na každé prso a následně se přítlak prsu uvolní. Celé vyšetření s přípravou zabírá zhruba 10 minut.
Své obavy se nebojte sdílet s týmem mamografie, který vám vše objasní. Ano, tlak při stlačení prsu může být pro někoho nepříjemný, možná bolestivý, ale vždy lze hledat cestu pro zvládnutí vyšetření. Pomoci může i naplánovat vyšetření na období menší citlivosti prsů podle menstruačního cyklu.
S jakými nejčastějšími mýty nebo polopravdami ohledně rakoviny prsu a její prevence se ve své praxi setkáváte?
Časté je přesvědčení, že rakovina bolí a bulka prsu, která nebolí, určitě nebude rakovinou a není nutné jít na vyšetření. Nebo že pravidelné docházení na mamografii způsobí rakovinu, případně naopak, že podstoupení mamografie naopak zabrání rozvoji rakoviny.
Mýtem je i přesvědčení o neúčinnosti mamografie, když si žena vyhmatá bulku v období mezi dvěma mamografiemi. Setkáváme se s názory, že dokud se nebude z bulky odebírat vzorek na určení typu nádoru, nedostane se tam vzduch a z bulky se nestane rakovina.
Jaké hlavní poselství byste vzkázal ženám, které preventivní prohlídku stále odkládají?
Myslete na sebe, své roky života a objednejte se.
