„Úklid před smrtí“ zní děsivě. Švédové v něm ale našli způsob, jak po sobě nezanechat chaos
Švédové mají zvláštní způsob, jak se zbavit věcí, které se doma roky hromadí. Nečekají přitom, až jednou všechno vyřeší jejich rodina. Döstädning může znamenat prodej, darování i vyhození nepotřebných věcí a člověk s ním může začít dávno před důchodem.
Sledovat v Google Zprávách
Ve Švédsku existuje metoda zvaná döstädning, která pomáhá lidem zbavit se nepotřebných věcí ještě za života. Postupný úklid má za cíl vytvořit přehledný a funkční domov, který nezatěžuje mysl ani tělo. Metoda se zaměřuje na praktické třídění majetku a hledání odpovědi na otázku, které předměty mají v životě člověka skutečný význam.
Slovo döstädning vzniklo spojením dvou švédských výrazů. Dö znamená smrt a städning znamená úklid. I když název zní poměrně morbidně, jde jen o označení pro postupné třídění osobních věcí a jejich uspořádání s vědomím, že jednou může jejich majitel zemřít.
Švédská umělkyně Margareta Magnusson dokonce vydala knihu The Gentle Art of Swedish Death Cleaning, a metodu představila mezinárodní veřejnosti. Publikace se stala bestsellerem a inspirovala vznik televizních pořadů i online kurzů zaměřených na tuto techniku. Autorka v knize popisuje postupy, jak se zbavit zbytečností a uvolnit místo pro důležité věci.
Jak uvádí švédský magazín Cosmopolitan, autorka knihy popisuje úklid smrti jako „příběh života, vašeho života, dobrých i špatných vzpomínek. Milovaná osoba si po vás přeje zdědit jen hezké věci“.
Zbavit se věcí není snadné, když k nim máme vztah
Zbavit se věcí, které už nepoužíváme, nemusí být tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Lidé si k předmětům vytvářejí citový vztah a často mají pocit viny, když je chtějí vyhodit. Staré oblečení připomíná určité období života, nábytek může být spojený s rodinou a drobnosti zase s konkrétními lidmi nebo událostmi. Tak se doma postupně hromadí věci, které už nemají praktické využití.
Některé zůstávají ve skříních jen proto, že je škoda je vyhodit. Jiné čekají na opravu, která nikdy nepřijde. Člověk je může roky přesouvat z jednoho místa na druhé, aniž by je skutečně potřeboval. Právě schopnost rozhodnout, co už člověku neslouží, je jednou z podstatných myšlenek döstädningu. Takový přístup může být důležitý i ve chvíli, kdy člověk začne přemýšlet o tom, co po něm jednou zůstane.
Švédský úklid před smrtí začíná u věcí, které už jen zabírají místo
S úklidem by se mělo začít postupně, například jednou hodinou týdně. Nejvhodnější je zaměřit se nejprve na prostory, kde se hromadí nejméně používané věci, typicky sklepy, půdy a garáže. Prostory často obsahují předměty, které již roky nikdo nepoužil. Důležité je nepouštět se do úklidu všech prostor najednou a stejně tak by se mělo postupovat systematicky podle jednotlivých kategorií předmětů.
Nejprve se doporučuje vyřešit kancelářské potřeby, ložní prádlo a toaletní potřeby, následně oblečení a kuchyňské náčiní, a nakonec fotografie a dokumenty. Základní otázka, kterou je vhodné si položit u každého předmětu, zní: bude mít tento předmět pro někoho hodnotu? Pokud zní odpověď záporně, je vhodné předmět darovat, prodat nebo vyřadit.
Pět výhod, které mění vztah k věcem
Postupné zbavování se nepotřebných věcí přináší několik výhod. Přehlednější domov umožňuje lepší soustředění a snižuje pocit zátěže. Méně věcí znamená méně starostí o jejich údržbu a uskladnění. Další výhodou je možnost získat finanční prostředky prodejem nepotřebných věcí. Také darování předmětů může přinést daňové úlevy. A v neposlední řadě, vlastník předmětů také přesně zná jejich hodnotu, což usnadňuje rozhodování o jejich dalším osudu.
Metoda není jednorázovým úkolem, ale stává se součástí životního cyklu, klidně už od čtyřiceti let. Postupné třídění umožňuje udržovat přehled v majetku dlouhodobě a zároveň si člověk nebude doma budovat překážky, které by mohly způsobit případný pád.
