Vzít se po sedmdesátce není jen romantické gesto. Jeden podpis ovlivní budoucí dědictví i výši důchodu
Láska nemá věkový limit a svatby seniorů už dávno nejsou nic neobvyklého. Ve vyšším věku ale lidé vstupují do manželství s úplně jinou životní výbavou než ve dvaceti. Mají za sebou desítky let života, vlastní majetek, rodinu a často i předchozí manželství.
Sledovat v Google Zprávách
Před obřadem se vyplatí probrat i věci, které nejsou zrovna romantické. Některé následky svatby totiž člověka mohou překvapit až ve chvíli, kdy už je pozdě něco měnit.
Vlastní byt vám po svatbě zůstane
Představme si ženu, která už patnáct let bydlí ve svém bytě. Pozná partnera a po několika letech se vezmou. Nemusí se bát, že podpisem oddacího listu automaticky darovala polovinu bytu novému manželovi. Majetek, který měla před svatbou, jí zůstává. Totéž platí pro dům, auto nebo úspory.
Jiná pravidla se týkají toho, co manželé získají v době manželství. Takový majetek už zpravidla spadá do společného jmění. Portál veřejné správy připomíná, že do společného jmění mohou patřit také dluhy.
Ani po svatbě se ale automaticky nedělí úplně všechno. Pokud například žena zdědí chalupu po rodičích, zpravidla zůstane jen její. Podobné je to s darem, který dostane pouze jeden z manželů.
U dluhů stojí za to zbystřit. Dluh, který si jeden z partnerů přinesl do manželství, se svatbou jednoduše nepřepíše na toho druhého. Při vymáhání ale může za určitých okolností přijít na řadu i společné jmění. Hodně záleží na tom, kdy dluh vznikl.
Některé páry proto ještě před svatbou zajdou k notáři a domluví si jiný majetkový režim. Mohou společné jmění zúžit nebo mít majetek oddělený.
Po svatbě se mění dědictví
Velký rozdíl nastane ve chvíli, kdy jeden z partnerů zemře. Manžel nebo manželka má při dědění ze zákona jiné postavení než partner, se kterým člověk jen žije ve společné domácnosti.
Pokud není závěť, v první dědické třídě dědí děti a manžel. „V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem,“ uvádí Portál veřejné správy.
Muž má například dvě děti a novou manželku. Po jeho smrti se při zákonném dědění pozůstalost rozdělí na tři stejné části. Jednu dostane manželka, další dvě děti. A není podstatné, jestli jsou děti z prvního, druhého nebo současného manželství.
Ani manžel ale nemá automaticky nárok na všechno. Člověk může ještě za života sepsat závěť. Zákon navíc chrání děti jako nepominutelné dědice, zatímco manžel mezi ně nepatří.
U druhých manželství proto může být lepší závěť nepodcenit. Jeden má dům a děti, druhý vlastní byt a také má své potomky. Ústní dohoda v rodině v takové situaci nemusí stačit.
Vdovský důchod může svatbou skončit
Jedna věc může mít dopad na peněženku hned po uzavření manželství. Člověk, který pobírá vdovský nebo vdovecký důchod po předchozím manželovi, o něj po nové svatbě přijde. Nový sňatek se musí oznámit ČSSZ do osmi dnů.
Pokud člověk novou svatbu neoznámí a ČSSZ mu peníze pošle i za dobu, kdy už na ně neměl nárok, může vzniknout přeplatek. Ten bude muset vrátit. Nové manželství ale může později založit nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po novém partnerovi. Není stanoveno, že by pár musel být sezdaný například pět let. Podstatné je, zda manželství trvalo v den úmrtí a zda zemřelý splnil další zákonné podmínky.
O penězích je lepší mluvit předem
Svatbou vzniká mezi manžely také vyživovací povinnost. Občanský zákoník počítá s tím, že jejich životní úroveň má být zásadně srovnatelná. To může mít význam například v manželství, ve kterém má jeden partner vysoký důchod, úspory a vlastní nemovitost, zatímco druhý má příjem mnohem nižší.
O penězích se možná před svatbou nemluví tak příjemně jako o hostech nebo prstýncích. U lidí, kteří už mají vlastní majetek a děti, ale takový rozhovor může později ušetřit spoustu nepříjemností.
Stačí si vyjasnit, co komu patří, zda někdo nemá dluhy a co by se mělo jednou stát s bytem nebo úsporami. A pokud některý ze snoubenců pobírá vdovský či vdovecký důchod, měl by si před obřadem spočítat i to, kolik peněz mu po svatbě zůstane.
