Udženija: Praha potřebuje stovky nových míst pro seniory. Samotné domovy ale nestačí
Praha musí ze svého rozpočtu každoročně doplácet miliardy korun na sociální služby, protože peníze od státu podle Alexandry Udženiji, náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví, nestačí. V rozhovoru pro České důchody mluví také o duševním zdraví seniorů, pomoci rodinám pečujícím o lidi s demencí a plánech na rozšiřování domovů pro seniory.
Sledovat v Google Zprávách
Ve své gesci máte mimo jiné organizace, které v Praze poskytují sociální služby. Co vnímáte jako největší problém, s nímž se dnes potýkají?
Jednoznačně jsou to finance. Není to problém jen tohoto roku, byl tady v minulosti a bude tady i do budoucna. Hlavní město Praha se proto snaží sociální služby dofinancovávat ze svého rozpočtu, protože to, co dostáváme od Ministerstva práce a sociálních věcí, je podle mě absolutně nedostatečné.
Každoročně jde do sociálních služeb na území hlavního města něco málo pod pět miliard korun. Od ministerstva dostává Praha něco přes dvě miliardy a zbytek doplácí ze svého rozpočtu. Myslím si ale, že jsou to dobře vynaložené peníze. Jdou především na péči o lidi, aby Pražané v okamžiku, kdy nějakou službu potřebují, skutečně měli kam se obrátit a aby organizace mohly zaplatit své zaměstnance.
Když se ohlédnete za více než třemi a půl roku ve funkci, které změny v sociální oblasti považujete za nejdůležitější?
Je toho hodně. Podařilo se nám například začít stavět nové domovy pro seniory, protože poptávka po nich je velká.
Velkou radost mám ale především z toho, že se nám během zhruba dvou let podařilo vybudovat organizaci Zahrada pro duši, která nabízí ucelenou péči o duševní zdraví Pražanů od dětí až po seniory.
Otevřeli jsme například perinatální ambulanci pro ženy před porodem a po porodu nebo akutní psychiatrickou ambulanci pro děti a dorost. A nyní také Centrum duševního zdraví pro seniory a jejich rodiny. Podpora rodiny je totiž velmi důležitá vždy, když se u člověka objeví závažnější problém.
Centrum duševního zdraví pro seniory je v Praze poměrně novou službou. Existují podle vás v oblasti duševního zdraví starších lidí problémy, o kterých se stále málo mluví?
Určitě. Máme seniory, kteří se dostávají do depresí například proto, že jsou sami a nikoho nemají. Zároveň s věkem roste riziko různých forem demence a dalších neurodegenerativních onemocnění. Právě na tyto lidi a také na jejich rodiny se centrum zaměřuje.
Pro rodiny je péče o seniora s takovým onemocněním často velmi náročná, zvlášť pokud se o něj starají doma.
Za vůbec nejdůležitější ale považuji prevenci. Ta je jedním z hlavních pilířů Zahrady pro duši. Chceme lidem připomínat, že když se problém zachytí včas a člověk si uvědomí, že není žádná ostuda požádat o pomoc nebo o radu, může to velmi výrazně pomoci.
U některých onemocnění lze díky včasné pomoci zpomalit jejich rozvoj. A stejně důležitá je i samotná jistota, že se má člověk na koho obrátit a že o něj bude postaráno.
Jaké největší výzvy čekají Prahu v sociální oblasti v dalších letech?
Určitě je potřeba dál rozvíjet péči o duševní zdraví. Má smysl v ní pokračovat a budovat další služby.
Druhou velkou oblastí jsou pobytové sociální služby. V Praze je nyní ve výstavbě kolem 150 nových míst v domovech pro seniory a mým plánem by bylo v příštích čtyřech letech přidat dalších zhruba 800 míst. Nikdy jich pravděpodobně nebude dost, protože poptávka je velká, ale každé nové místo se počítá.
Jsou tedy nové domovy pro seniory jednou z vašich hlavních priorit?
Ano, ale nejde jen o ně. Pokud senior chce zůstat doma a jeho zdravotní stav to umožňuje, je důležité rozvíjet osobní asistenci a další služby, díky kterým může co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí.
Pokud už ale domácí péče možná není, musejí mít senioři i jejich rodiny jistotu, že existuje místo, kde bude o jejich blízkého dobře postaráno. Potřebujeme proto obě cesty – dostatečně silné terénní služby i dostatek kvalitních pobytových zařízení.
