Přepsali na syna střechu nad hlavou, pak přišlo zklamání. Samotný nevděk ale k vrácení daru nestačí
Převést dům nebo byt na dítě bývá rozhodnutím, které má majetkové poměry v rodině vyřešit na desítky let dopředu. Jenže vztahy se mohou změnit. Samotná lítost nad darem nestačí, občanský zákoník však zná situace, kdy lze žádat nemovitost zpět.
Sledovat v Google Zprávách
Jakmile je vlastnické právo dítěte zapsáno do katastru, nemůže rodič převod jednoduše vzít zpět jen proto, že si jej rozmyslel. Zákon počítá především se dvěma důvody. Nevděkem obdarovaného a nouzí dárce.
Právě nevděk bývá ve sporech mezi rodiči a dětmi první argument. Nestačí ovšem, že se potomek přestal ozývat, nechce jezdit na návštěvy, vede s rodičem dlouhé spory nebo se jejich vztah jednoduše rozpadl.
Hádka ani ochladnutí vztahů nestačí
Podmínky jsou výrazně přísnější. Obdarovaný musí dárci ublížit úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že tím zjevně poruší dobré mravy. Nejvyšší soud v rozhodnutí z 29. května 2026 znovu zdůraznil, že se okolnosti nemají hodnotit izolovaně. Rozhoduje celý kontext vztahu, a vedle pocitu dárce především objektivní pohled na závažnost jednání.
V projednávaném sporu šlo o bývalé manžele a darovaný podíl na nemovitostech. Dárce poukazoval mimo jiné na údajně nepravdivá a dehonestující vyjádření bývalé ženy, spory o děti a další konflikty. Soudy však důvod pro vrácení daru neshledaly. Nejvyšší soud připomněl, že každé konfliktní nebo dehonestující jednání samo o sobě ještě nevděk ve smyslu zákona nepředstavuje.
Důležitá je také roční lhůta. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, kdy mu obdarovaný ublížil. Pokud se o důvodu dozví později, počítá se rok od chvíle, kdy o něm získal vědomost. Při opožděném odvolání může obdarovaný namítnout, že lhůta už uplynula, a soud k odvolání nepřihlédne.
Odvolání by mělo být jednoznačné a je rozumné udělat je písemně, přesně popsat důvod a zajistit si důkaz o doručení. U nemovitosti navíc nestačí pouze odeslat dopis a očekávat, že katastr vlastníka sám přepíše. Pokud obdarovaný platnost odvolání odmítá a neposkytne součinnost, může být nutné domáhat se určení vlastnického práva soudně.
Druhou možností je skutečná nouze
Jiná pravidla platí, pokud se dárce po převodu majetku dostane do finanční nouze. V květnu 2026 Nejvyšší soud zařadil do své Sbírky rozhodnutí, které pojem „nutná výživa“ podrobněji vykládá. Patří sem nezbytné náklady na bydlení, stravu a ošacení i odůvodněné potřeby vyplývající například ze zdravotního stavu.
Nestačí tedy, že má rodič méně peněz než dříve nebo že by se mu darovaný dům znovu hodil. Musí jít o stav, kdy nemá prostředky na nutnou výživu sebe nebo člověka, kterého je ze zákona povinen vyživovat. Posuzují se konkrétní poměry dárce a skutečné nezbytné výdaje.
Ani nouze automaticky neznamená, že dítě musí převést celý dům zpátky. Dárce může požadovat vydání daru nebo zaplacení jeho obvyklé ceny pouze v rozsahu, v jakém mu prostředky na nutnou výživu chybějí. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit tím, že potřebnou výživu začne poskytovat. Povinnost nemá, pokud je sám v obdobné nouzi.
Zákon zároveň nepomůže člověku, který si nouzi přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Vrácení daru tak zůstává mimořádným řešením, nikoli pojistkou proti každému pozdějšímu finančnímu problému. Soud vždy zkoumá konkrétní okolnosti dané věci.
