Důchod chodil roky na manželův účet. Po jeho smrti je rázem z pohodlného řešení problém
Smrt manžela může přinést problém i tam, kde ho rodina nečeká. Pokud manželce chodil její vlastní důchod na účet, jehož majitelem byl zemřelý, musí rychle vyřešit, kam bude Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) posílat další splátky. Samotné dispoziční právo k účtu totiž neznamená, že účet a peníze automaticky přejdou na pozůstalou.
Sledovat v Google Zprávách
Nejprve je potřeba odlišit dvě penze. U důchodu zemřelého rozhoduje den splatnosti. Důchody se vyplácejí dopředu. Jestliže se člověk svého výplatního dne dožil, náleží mu celá měsíční splátka a její poměrná část se po úmrtí nevrací.
Naopak když zemřel třeba jediný den před splatností, nejbližší splátka už mu nenáleží. V tomto ohledu je potřeba upozornit na to, že pokud už peníze dorazily na účet a je na něm dostatek prostředků, banka je na žádost ČSSZ vrátí.
Pokud na účtu potřebná částka není a s penězi mohl nakládat disponent, může povinnost vrátit nenáležející důchod dopadnout právě na něj. Proto není vhodné peníze, které po smrti majitele účtu dorazí, automaticky považovat za součást rodinných úspor a vybrat je.
Pokud na stejný účet chodily penze obou manželů, je třeba platby rozlišit. Případné vracení se týká jen nenáležející splátky zemřelého, nikoli jejího řádně přiznaného důchodu pozůstalé.
Vlastní důchod musí manželka přesměrovat
Jiná situace se týká penze pozůstalé. Pokud jí chodila na účet zemřelého manžela, její nárok na důchod samozřejmě nezaniká. Změnit se však musí způsob výplaty. V tomto ohledu je možné doporučit co nejdříve založit vlastní účet a na ČSSZ podat žádost o změnu výplaty. Změna se týká pouze účtu, kam peníze chodí. Nárok ani výše důchodu se tím nemění a příjemcem penze zůstává pozůstalá žena.
Formulář je dostupný na ePortálu ČSSZ. Žádost lze podat elektronicky, například rovněž přes ePortál nebo datovou schránkou. Situaci lze řešit také přímo na některé z poboček správy sociálního zabezpečení. Důležité je nečekat na konec dědického řízení. To může trvat měsíce a do té doby by žena mohla zůstat bez jednoduchého přístupu ke svému pravidelnému příjmu.
O něco složitější je samotný účet. Smrtí jeho majitele automaticky nezaniká smlouva o běžném účtu. Banka může dál přijímat příchozí platby a za určitých podmínek pokračovat i v předem nastavených transakcích. Rozsah práv disponenta se ovšem liší podle banky, smlouvy a případných pokynů majitele. V průběhu pozůstalostního řízení navíc může dojít k omezení nakládání s účtem.
Disponent navíc není vlastníkem účtu ani peněz na něm. Pro dědictví je podstatný zůstatek ke dni úmrtí. Pozdější výběry nebo převody proto mohou být v dědickém řízení dohledávány a pozůstalý může být vyzván je vysvětlovat.
Nejbezpečnější je vlastní účet pro každého
Podobným komplikacím lze předejít ještě za života. Praktické je, aby měl každý z manželů svůj účet a nechával si na něj posílat vlastní důchod. Druhého lze případně nastavit jako disponenta. Smrt jednoho partnera pak neohrozí příjem toho druhého.
Pokud manželé využívají jediný účet, měli by si v bance předem ověřit, zda dispoziční oprávnění pokračuje i po smrti majitele, co se stane s trvalými příkazy a jak banka postupuje po zahájení dědického řízení.
Pozůstalá by proto měla řešit dvě věci odděleně: s bankou přístup k účtu zemřelého a s ČSSZ další výplatu své penze. U druhé z nich není důvod čekat na notáře. Změnu je vhodné nahlásit co nejdříve a další důchod nasměrovat na účet, který má žena pod vlastní kontrolou.
Zdroje: Banky, Umírání.cz.
