Češi tráví v důchodu stále delší část života. Data ukazují, kolik let penzi skutečně pobírají

Češi, kterým v roce 2025 skončil řádný starobní důchod kvůli úmrtí, jej pobírali v průměru 24,11 roku. Nejnovější data České správy sociálního zabezpečení přitom ukazují, že po několika letech růstu se tato doba meziročně zkrátila.

Češi tráví v penzi dlouhé roky.
i
Foto: Shutterstock
Češi tráví v penzi dlouhé roky.

Ještě v roce 2024 vycházela průměrná délka pobírání řádného starobního důchodu na 24,74 roku, tedy přibližně 24 let a devět měsíců. O rok později to bylo 24 let a zhruba jeden měsíc. Rozdíl 0,63 roku odpovídá přibližně sedmi a půl měsíce. V roce 2023 činil průměr 24,62 roku a v roce 2022 pak 24,55 roku.

Číslo ovšem neříká, jak dlouho bude pobírat penzi člověk, který do ní odchází právě dnes. ČSSZ sleduje délku zpětně u důchodů, které v daném roce zanikly.

Důchodce se dívá na televizi.
i
Foto: Shutterstock

Od roku 2018 tabulka zachycuje u tohoto ukazatele pouze případy, kdy řádný starobní důchod skončil smrtí příjemce. Jde tedy o zkušenost zemřelých důchodců, nikoliv o prognózu pro současné šedesátníky.

Ženy pobírají penzi výrazně déle

Rozdíl mezi muži a ženami zůstává výrazný. Muži, jejichž řádný starobní důchod skončil v roce 2025 úmrtím, jej pobírali v průměru 19,24 roku, tedy přibližně 19 let a tři měsíce. U žen činila průměrná doba 27,84 roku, což odpovídá zhruba 27 letům a deseti měsícům. Rozdíl tak dosahuje 8,6 roku.

Proti roku 2024 se průměr snížil u obou pohlaví. U mužů z 19,54 na 19,24 roku, u žen z 28,72 na 27,84 roku. Samotný věk, kterého se příjemci důchodu dožili, přitom vzrostl. V roce 2025 činil v průměru 83,09 roku, zatímco o rok dříve 82,79 roku. U mužů se zvýšil z 80,49 na 80,82 roku a u žen z 84,55 na 84,82 roku.

Tento údaj není totéž co naděje dožití, kterou zveřejňuje Český statistický úřad. Ta v roce 2025 činila při narození 77,49 roku u mužů a 83,19 roku u žen. Jde o statistický odhad, kolika let by se právě narozený člověk dožil při zachování aktuálních úmrtnostních poměrů. Čísla ČSSZ naopak popisují skutečný věk zemřelých příjemců sledovaného důchodu.

Rozdíl mezi pohlavími proto nelze vysvětlit jen délkou života. Do doby pobírání penze vstupuje také věk, kdy byl konkrétním lidem starobní důchod přiznán. V roce 2025 činil rozdíl mezi muži a ženami ve věku dožití čtyři roky, zatímco v délce pobírání penze dosáhl 8,6 roku. Na začátku století byla mezera menší. V roce 2000 pobírali muži řádný starobní důchod v průměru 16,78 roku a ženy 22,72 roku. Rozdíl tehdy činil 5,94 roku.

Za půl století se doba více než zdvojnásobila

Dlouhodobá řada ČSSZ ukazuje ještě výraznější změnu. V roce 1970 činila průměrná doba pobírání řádného starobního důchodu 11 let, o deset let později 13 let a v roce 1990 už 16 let. V roce 2000 se dostala na 19,96 roku, v roce 2010 na 22,79 roku a roku 2020 na 24,51 roku.

Hranici 24 let průměr poprvé překonal v roce 2017, kdy dosáhl 24,22 roku. Ještě o rok dříve činil 23,97 roku. Prodlužoval se i věk dožití příjemců. ČSSZ jej eviduje od roku 2002, kdy v průměru činil 78,39 roku. Do roku 2025 vzrostl na zmíněných 83,09 roku, tedy o 4,7 roku. Od roku 2000 do roku 2025 tak průměr stoupl dohromady o 4,15 roku.

Vývoj přitom nebyl každý rok stejný. V roce 2021 průměr klesl na 23,92 roku, poté znovu rostl. V roce 2022 na 24,55 roku, o rok později na 24,62 a v roce 2024 na 24,74 roku. Rok 2025 přinesl obrat na 24,11 roku. Ve srovnání s rokem 1970 je však doba pobírání stále více než dvojnásobná.

Více k tématu