Invalidita není překážkou pro podnikání. Úřad práce na rozjezd přispívá desítkami tisíc
Invalidita sama o sobě člověku v podnikání nebrání. Příjemce invalidního důchodu prvního, druhého i třetího stupně může pracovat, založit si živnost nebo podnikat jako OSVČ. Zákon přitom nestanovuje pevnou částku, kterou si smí vydělat. Rozhodující je zdravotní stav a to, zda práce odpovídá jeho možnostem.
Sledovat v Google Zprávách
Rozdíl proti ostatním podnikatelům se projeví hlavně u sociálního pojištění. Pokud má OSVČ nárok na výplatu invalidního důchodu, považuje se samostatná výdělečná činnost pro účely důchodového pojištění za vedlejší. Důvod je potřeba oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení a OSVČ následně podává také každoroční přehled o příjmech a výdajích.
Zahájení samostatné činnosti musí podnikatel ČSSZ oznámit do 15 dnů. Zdravotní pojišťovně se zahájení oznamuje do osmi dnů. U živnosti lze oznamovací povinnost splnit prostřednictvím živnostenského úřadu. Stejně důležité je hlásit případný zánik skutečnosti, která zakládá výhodnější režim.
Odvody se počítají jinak
U vedlejší činnosti nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění automaticky. Pro celý rok 2026 činí rozhodná částka daňového základu 117 521 korun. Pokud OSVČ podniká jen část roku, částka se za zákonem stanovených podmínek poměrně snižuje. Kdo pod hranicí zůstane a dobrovolně se k pojištění nepřihlásí, sociální pojistné z vedlejší činnosti za rok neplatí.
Zdravotní pojištění má jiný režim. Příjemce invalidního důchodu patří mezi státní pojištěnce, takže se na něj jako na OSVČ nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. Od roku 2026 navíc OSVČ, pro kterou tato výjimka platí po celý kalendářní měsíc, nemusí během roku hradit zálohy. Pojistné se vypočítá podle skutečně dosaženého výsledku a doplatí se po podání ročního přehledu. Neznamená to tedy, že zdravotní pojištění neplatí vůbec.
Prakticky tak může být začátek podnikání o něco jednodušší, než kdyby šlo o hlavní činnost bez souběhu s invalidním důchodem. Úlevy ale nejsou osvobozením.
Invalidita nepřináší ani obecné osvobození od daně z příjmů. Příjmy z podnikání se daní podle stejných pravidel jako u ostatních fyzických osob a při splnění zákonných podmínek se podává daňové přiznání. Příjemce invalidního důchodu však může uplatnit slevu na invaliditu. V roce 2026 činí u prvního a druhého stupně 2 520 korun ročně, u třetího stupně 5 040 korun.
Úřad práce může pomoci se startem
Další možností je podpora od Úřadu práce. Osoba se zdravotním postižením, která chce začít podnikat, může požádat o příspěvek na zřízení pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Peníze lze využít na nezbytně nutné vybavení pracoviště, které se pořizuje až po případném uzavření písemné dohody s Úřadem práce.
Příspěvek není nárokový. Pracovní místo musí být zřízeno nejméně na tři roky a žadatel musí doložit například bezdlužnost vůči finančnímu a celnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Maximální podpora může dosáhnout osminásobku průměrné mzdy, u osoby s těžším zdravotním postižením dvanáctinásobku.
Samostatně výdělečně činná osoba se zdravotním postižením může za splnění podmínek žádat také o příspěvek na provozní náklady, který může činit až 48 tisíc korun ročně.
