Důchody v roce 2027 i valorizace mohou být nižší, než se čekalo: Slabší mzdy mění výpočet
Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí dál rostla, tempo ale citelně zaostalo za očekáváním. Nová čísla nejsou důležitá jen pro zaměstnance. Přes zákonné výpočty se promítnou také do penzí přiznávaných v roce 2027.
Sledovat v Google Zprávách
Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí 51 966 korun. Meziročně vzrostla o 6,4 procenta, po započtení inflace reálně o 4,3 procenta. Trh přitom čekal růst kolem 7,2 procenta a Česká národní banka 7,3 procenta.
Ještě důležitější je revize prvního čtvrtletí. Původně ČSÚ uváděl meziroční růst mezd o 8,1 procenta, nově je to pouze 6,1 procenta. Průměrná mzda za první pololetí tak činí 50 650 korun a meziročně se zvýšila o 6,2 procenta. Právě údaj za první polovinu roku je pro výpočet některých důchodových parametrů zásadní.
Slabší mzdy změní parametry pro rok 2027
Důvod je přímo v zákonném vzorci. Pro penze přiznané v roce 2027 se přepočítací koeficient odvozuje od poměru průměrných mezd za první pololetí let 2026 a 2025. Ten se následně násobí všeobecným vyměřovacím základem za rok 2025. Revize nyní mění parametry.
Ministerstvo práce v srpnu připravilo návrh parametrů pro rok 2027. Počítalo v něm s průměrnou mzdou pro důchodové účely 51 947 korun, základní výměrou 5 200 korun a redukčními hranicemi 22 857 a 207 788 korun. Jenže návrh vznikal ještě před zveřejněním nových čísel ČSÚ.
Jak upozornil web Měšec.cz, ministerstvo při výpočtu přepočítacího koeficientu pracovalo s odhadem průměrné mzdy za první pololetí 50 894 korun. Aktuálně zveřejněný údaj je nyní o 244 korun nižší. Pokud se návrh přepočítá podle aktuálních dat, průměrná mzda pro důchodové účely by vyšla přibližně na 51 698 korun.
To by však snížilo také navázané částky. Základní výměra, která odpovídá deseti procentům takto stanovené průměrné mzdy a zaokrouhluje se na desetikoruny nahoru, by místo 5 200 korun vyšla zhruba na 5 170 korun. První redukční hranice by klesla přibližně na 22 748 korun a druhá na 206 792 korun.
Pro člověka, který požádá o důchod v roce 2027, to neznamená dramatický propad penze. Výsledek ale bude o něco méně příznivý, než naznačoval srpnový návrh. Redukční hranice ovlivňují, jak velká část osobního vyměřovacího základu se při výpočtu započítá. Nižší průměrná mzda se současně promítá do koeficientů, jimiž se starší výdělky převádějí na současnou hodnotu.
Vedle toho od roku 2027 pokračuje postupné zpomalování růstu nových penzí zavedené důchodovou reformou. Do první redukční hranice se bude započítávat 98 procent osobního vyměřovacího základu místo letošních 99 procent a za každý rok pojištění připadne 1,490 procenta výpočtového základu místo letošních 1,495 procenta. Tento vliv je však oddělený od nynějšího zpomalení mezd.
U současných důchodců přijde efekt později
Jiný mechanismus platí pro už vyplácené důchody. Jejich lednová valorizace se odvíjí od růstu cen a od jedné třetiny započitatelného růstu reálných mezd. Čísla za rok 2026 se proto do zásluhové části valorizace v lednu 2027 ještě nepromítnou. Nejbližším termínem, kdy mohou hrát roli, je leden 2028.
Ani tehdy ale není automatické, že vyšší reálné mzdy procentní část penzí zvednou. Zákon nejprve vyžaduje, aby se vyrovnal předchozí propad reálných mezd. Pro valorizaci v roce 2027 proto podle nynějšího zákonného výpočtu růst reálných mezd nepřidává nic a rozhodující je hlavně základní výměra. A právě základní výměra může být nakonec nižší kvůli pomalejšímu růstu mezd.
