Válečných veteránů žije v Česku přes 16 tisíc: Mohou čerpat speciální výhody, přesto se potýkají s problémy

V Česku žijí tisíce lidí se statusem válečného veterána. Poslední přesný souhrnný údaj, který zveřejnilo ministerstvo obrany v květnu, uváděl 16 632 novodobých a 39 druhoválečných veteránů. Od té doby několik nejstarších pamětníků zemřelo, celkový počet však zůstává vysoko nad 16 tisíci.

Drtivou většinu tak už netvoří pamětníci druhé světové války, nýbrž lidé, kteří působili v novodobých zahraničních operacích. Status přitom nezískává automaticky každý bývalý voják. Rozhodující jsou zákonné podmínky služby, délka nasazení a charakter operace.

Mezi novodobými veterány nejsou pouze vojáci, ale při splnění zákonných podmínek také příslušníci bezpečnostních sborů a další lidé vyslaní do zahraničních operací.

Příspěvky mohou dosáhnout desítek tisíc korun

Významná část pomoci míří na veterány, kteří už pobírají starobní nebo invalidní důchod. Příspěvek válečného veterána může činit až 25 tisíc korun za rok. Využít jej lze například na lázeňskou či léčebnou rehabilitační péči, léky a zdravotnické prostředky, zubní péči, dentální hygienu, psychologickou péči nebo rekreační pobyt. Vyplácí se na základě žádosti a doložených nákladů, jak uvádí aktuální přehled Ministerstva obrany.

Druhou možností je příspěvek na sociální služby, který může dosáhnout až 25 tisíc korun měsíčně. Podmínky jsou ale přísnější. Žadatel musí pobírat starobní nebo invalidní důchod, jeho příjem musí být nižší než 1,5násobek průměrného starobního důchodu za předchozí rok a současně musí mít přiznaný příspěvek na péči nebo o něj požádat. Peníze pomáhají hradit náklady spojené se sociálními službami.

Pomoc existuje také v dopravě. Jak letos v červenci připomnělo Ministerstvo obrany, Československá obec legionářská a Sdružení válečných veteránů zajišťují převozy lidí, kterým zdravotní stav komplikuje běžné cestování. Jde například o cesty na plánovaná lékařská vyšetření a využít lze i vozidla upravená pro přepravu lidí na invalidním vozíku. Program pokračuje také v roce 2026.

Další zvýhodnění závisí na konkrétním kraji. Neexistuje tedy jedna celostátní veteránská sleva, která by všude fungovala stejně. Specifickou pomoc poskytují také pobytová zařízení a při vážných životních problémech může veteránům či jejich rodinám pomoci Vojenský fond solidarity.

S následky mise mohou bojovat i po letech

Finanční podpora přitom řeší pouze část problémů. Stále větší pozornost se obrací k psychickému zdraví veteránů. Ministerstvo letos označilo péči o lidi zasažené posttraumatickou stresovou poruchou za jednu z priorit. Podle jeho květnového materiálu přibývají vážné případy PTSD a funkční péče pro tyto lidi v minulosti často nebyla dostupná.

Potíže se navíc nemusí objevit bezprostředně po návratu z mise. Jak v červenci popsal Ekonomický deník, psychická traumata veteránů z Balkánu nebo Afghánistánu se mohou projevit až po mnoha letech. Někteří své problémy podle ředitele odboru pro válečné veterány Roberta Speychala skrývají nebo se o nich bojí mluvit.

Obtížné období může přijít také při odchodu z armády. Člověk ztrácí prostředí, na které byl roky zvyklý, a musí se uplatnit v civilním zaměstnání. Podle dalšího červencového rozhovoru Ekonomického deníku se někteří bývalí vojáci po ukončení služby v systému pomoci začínají ztrácet a mohou se dostat do vážných osobních problémů.

Ve vyšším věku se k tomu přidává zhoršující se zdraví, horší pohyblivost, potřeba sociálních služeb nebo osamělost. Překážkou může být i samotná orientace v možnostech pomoci. Ministerstvo proto postupně posiluje regionální síť. Od 1. září otevřelo nová kontaktní místa v Plzni a Českých Budějovicích, kde mohou veteráni osobně řešit své problémy s pracovníky péče, oznámil resort na konci srpna.