Tisícovka měsíčně může udělat na důchod milion navíc: Rozhoduje ale trik s časem, výnosy a poplatky

Doplňkové penzijní spoření čeká další velká změna. Vláda schválila balíček nazvaný Lepší penzijko, který má od roku 2027 snížit poplatky, více podpořit mladé a posunout jejich úspory k dynamičtějším investicím. Ministerstvo financí tvrdí, že modelový klient může mít v 65 letech zhruba o milion korun více než dnes. Částka ale nevzniká jedním opatřením a nikdo ji klientům negarantuje.

Lepší penzijko.
i
Foto: Shutterstock
Lepší penzijko.

Návrh po srpnovém schválení vládou míří do Poslanecké sněmovny a jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2027. U většiny fondů se má zrušit výkonnostní poplatek a roční poplatek za správu zastropovat na 0,5 procenta.

Výjimkou mají zůstat alternativní fondy. Novinkou bude také strategie životního cyklu, která má u mladších lidí držet větší část peněz v dynamičtějších investicích a s blížícím se důchodem riziko postupně snižovat.

Důchodci doma počítají, jak se změny projevily v jejich rozpočtu.
i
Foto: Shutterstock

Kde se bere milion navíc

Nejvýraznější číslo reformy stojí na modelu Ministerstva financí. Ten počítá s člověkem, který si měsíčně odkládá 1 000 korun, zaměstnavatel mu přidává 300 korun a vklady se postupně zvyšují s růstem mezd. Předpokládá také inflaci 2,5 procenta ročně, výnos akcií 7,5 procenta a dluhopisů čtyři procenta.

V dnešním nastavení model začíná spořit ve 40 letech a po 25 letech má v 65 letech v dnešních cenách necelých 600 tisíc korun. Lepší penzijko počítá se startem už ve třiceti a s 35 lety spoření. Samotný dřívější začátek podle ministerského propočtu přidá asi 275 tisíc korun. Přechod na strategii životního cyklu dalších zhruba 417 tisíc a nižší poplatky téměř 349 tisíc. Výsledkem je přibližně 1,64 milionu korun, tedy o 1,04 milionu více.

Právě proto je potřeba tvrzení o milionu číst opatrně. Nejde o bonus od státu ani o částku vytvořenou pouze reformou poplatků. Velkou část rozdílu dělá deset let navíc a předpokládané výnosy.

Pokud bude někdo začínat až krátce před penzí, efekt složeného zhodnocování bude podstatně slabší. Budoucí výnos navíc nelze předem zaručit. Pro třicátníka tak tedy mohou být změny zásadní, zatímco člověku pár let před penzí už nové nastavení několik desetiletí chybějícího zhodnocování nenahradí.

Mladším klientům má stát pomoci i přímo. Do 30 let se má státní příspěvek zdvojnásobit na 40 procent vlastního měsíčního vkladu. Při úložce 1 700 korun by tak mohl dosáhnout 680 korun místo dnešních 340. U nezletilých se současně sníží minimální vklad pro získání podpory na 100 korun. Významný zůstává také příspěvek zaměstnavatele. Zvyšuje částku, která se desítky let zhodnocuje, aniž ji celou hradí zaměstnanec ze své čisté mzdy.

Penzijko jako jedna část přípravy

Ani výhodnější třetí pilíř ale automaticky nezajistí stejnou životní úroveň po odchodu z práce. Analytici XTB letos pro iDNES.cz upozornili, že ve starém penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření připadalo v průměru na účastníka necelých 170 tisíc korun. „To na zajištění životní úrovně po desítky let ve stáří stačit většině nebude,“ uvedl analytik Tomáš Maxa.

V tomto ohledu je potřeba uvést, že problémem tak není pouze zvolený produkt, ale hlavně výše úložky a čas. Penzijko dává smysl využívat zejména kvůli státní podpoře, daňovým výhodám a příspěvku zaměstnavatele. Další dlouhodobé peníze lze rozdělit například mezi dlouhodobý investiční produkt, podílové fondy nebo široce rozložená ETF. Každá varianta má jiné poplatky, riziko, daňová pravidla i dostupnost peněz.

Více k tématu