Důchodový systém se nečekaně zlepšil: Pomáhá, že teď odchází do důchodu méně lidí. Pak přijde zlom
Český důchodový systém se letos po letech vysokých schodků přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Za celý rok má podle srpnového odhadu ministerstva práce skončit zhruba deset miliard korun v plusu. Jenže co se bude dít dál?
Sledovat v Google Zprávách
Hned na počátku tohoto článku je potřeba zmínit, že označení důchodový účet je zjednodušení. Nejde o účet, na kterém by stát vytvářel rezervu pro budoucí penzisty. Sleduje se rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na penze a správu systému.
Podle ministerstva financí skončil účet za leden až červenec letošního roku ve schodku 3,29 miliardy korun. O rok dříve chybělo ve stejnou dobu více než deset miliard a v červenci 2024 přes 34 miliard, ukazují data Ministerstva financí ČR.
Přebytku pomáhají mzdy i změny pravidel
Za prvních sedm měsíců roku stát vybral na důchodovém pojištění 438,97 miliardy korun, zatímco výdaje včetně správy dosáhly 442,25 miliardy. Příjmy rostou spolu se mzdami a zaměstnaností, protože český systém je průběžný. Odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a podnikatelů se používají na výplatu současných důchodů.
Výsledek zlepšují také změny z minulých let. Zpřísnila se pravidla pro předčasné důchody, změnila valorizace a od letoška se postupně zpomaluje růst nově přiznávaných penzí. Dopad těchto opatření nabíhá postupně a v dalších letech má pomáhat držet důchodový účet v lepší kondici.
Pro lidi několik let před penzí je důležitý hlavně výpočet nového důchodu. Pozdější rok přiznání může znamenat méně výhodné parametry než dříve, takže přebytek systému není důvodem k očekávání vyšší penze. Rozhodující zůstávají příjmy, doba pojištění a pravidla platná při odchodu.
Pomáhá i demografie. Do penze nyní vstupují méně početné ročníky narozené na začátku šedesátých let, zatímco velká část silných ročníků ze sedmdesátých let stále pracuje a odvádí pojistné. Tato kombinace vytváří období, kdy může stát vybrat přibližně tolik, kolik vydá.
Delší práce před penzí není pro každého snadná. Analýza ministerstva práce ukázala, že při dosažení důchodového věku už polovina lidí nepracuje. Část z nich trh práce opouští dříve kvůli zdraví, nezaměstnanosti nebo péči o blízké.
Pro dnešní penzisty přebytek nepředstavuje zvláštní bonus. Jejich důchody se dál řídí pravidly valorizace. Dobrá bilance hlavně snižuje okamžitý tlak na státní rozpočet. Neznamená, že si stát vytváří balík peněz, který by později automaticky použil na penze.
Kolem roku 2035 se má trend otočit
Podle projekcí Národní rozpočtové rady může systém při nynějším nastavení vykazovat přebytky přibližně do poloviny třicátých let. Zlom má přijít kolem roku 2035, kdy začnou ve větším počtu odcházet do penze silné populační ročníky. Poměr mezi plátci pojistného a příjemci důchodů se začne zhoršovat a výdaje porostou rychleji.
To je podstatná informace zejména pro dnešní padesátníky a mladší. Ti budou odcházet do penze v době, kdy bude tlak na systém vyšší. U lidí těsně před důchodem je důležité, že dobrá bilance státu jejich budoucí penzi nezvyšuje. O její výši rozhodnou pravidla platná v roce přiznání, doba pojištění a příjmy.
Očekávaný deficit neznamená, že by stát důchody přestal vyplácet. Znamená vyšší nároky na veřejné finance a tlak na další úpravy příjmů, výdajů nebo pravidel systému. Vývoj ovlivní hospodářský růst, zaměstnanost, migrace, porodnost i další zásahy politiků.
