Před 50 lety oslnil Antonín Panenka celý svět: Dnes si užívá důchod a před osmdesátkou stále sportuje
Letos v červnu uplynulo padesát let od chvíle, která se navždy a nesmazatelně zapsala do historie československého sportu. Tehdy sedmadvacetiletý fotbalista Antonín Panenka svým legendárním dloubákem pomohl Československu k historickému titulu na mistrovství Evropy v Bělehradě. Jak se slavnému fotbalistovi, kterému se odjakživa přezdívá „Páňa“, daří dnes?
Sledovat v Google Zprávách
Antonín Panenka se narodil 2. prosince 1948 v Praze. S míčem si rozuměl už v dětství. V devíti letech přišel do vršovického Ďolíčku, kde začal svou fotbalovou dráhu v mládežnickém týmu Bohemians Praha. Tehdy ještě nikdo netušil, jakou kariéru má před sebou.
V roce 1981 přestoupil z Bohemians do slavného Rapidu Vídeň, kde stejně jako v Praze oblékal zelenobílý dres. V rakouském klubu zůstal zhruba čtyři roky a poté se vrátil zpět do Bohemians. Stal se asistentem trenéra a později působil i ve vedení klubu. Významně se podílel na jeho znovuobnovení a od roku 2005 vykonával funkci prezidenta.
Slavná penalta a další úspěchy
Je 20. června 1976 a na fotbalovém stadionu v jugoslávském Bělehradě probíhá finále mistrovství Evropy mezi Československem a Německem. Po nerozhodném výsledku přišel na řadu penaltový rozstřel a pak následoval nezapomenutelný okamžik, který rozhodl o titulu mistrů Evropy.
Záložník s číslem 7 na zádech se rozběhl, svým manévrem zmátl německého brankáře a míč k údivu všech lehce podkopl. Ten pomalým obloučkem dopadl doprostřed branky. Panenkův promyšlený kop tehdy oslnil diváky i celou Evropu.
„Střelec se musí rychle rozběhnout, tím vyděsí gólmana, jenž čeká ránu, a proto se vrhá k tyči. Pak už stačí balón podseknout a kochat se jeho letem do sítě,“ citoval Panenku web Fotbal.cz.
Nebyl to však jediný Panenkův úspěch. V roce 1980 získal titul Fotbalista roku Československa a v dresu Rapid Vídeň se stal dvakrát mistrem Rakouska. Mezi jeho nejvýznamnější ocenění patří také státní Medaile za Zásluhy I. stupně, kterou převzal od prezidenta republiky, a uvedení do Síně slávy českého sportu v roce 2020.
Podnikání raději ukončil a přesunul se do Posázaví
Když Antonín Panenka ukončil aktivní fotbalovou kariéru, začal v devadesátých letech podnikat. V pražských Holešovicích si otevřel cukrárnu, ale po dvou letech toho nechal, protože ho stále přitahoval fotbal.
Zkoušel provozovat i vinárnu, ale po třech letech s podnikáním rovněž skončil. „Musel jsem tam totiž být každý den, s každým popít… Za dva roky jsem toho vypil víc než za celý život předtím!“ vzpomínal v rozhovoru pro Recepty prima nápadů.
Antonín Panenka prožil značnou část svého života v Praze, ale v důchodu se rozhodl hlavní město opustit a vrátit se do míst, která znal už z dětství. Rekreační domek v Nespekách na Benešovsku, kam jezdil jako dítě na prázdniny a víkendy, prodal a nechal si tam postavit nový dvojdomek.
Jedná se o prostorný a světlý dům s terasou, jehož stavbu a zařizování měla na starosti jeho manželka. Dům doplňuje otevřená terasa s pergolou a rozlehlá zahrada. V létě tráví hodně času právě zde, kde odpočívá a setkává se s přáteli. Jeho nejoblíbenějším místem je bílá pohovka, na které si občas zapálí doutník.
Antonín Panenka žije se svou manželkou Vlastou a synem a užívá si podle svých slov především klidu, ticha a zeleně. Bývalý fotbalista měl také dceru Martinu, se kterou si byl velmi blízký. Ta v roce 2022 ve svých sedmačtyřiceti letech podlehla vážnému onemocnění. Díky rodině, přátelům i milovanému fotbalu dokázal těžké chvíle překonat a nezanevřít na život.
Ani v důchodu nezahálí
Před šedesátkou začal mít Panenka problémy s kyčlemi a nakonec podstoupil operaci obou kloubů, díky které se pohybuje mnohem lépe. Vážnější zdravotní komplikace nastala v říjnu 2020, kdy prodělal onemocnění covid-19 a ocitl se dokonce na jednotce intenzivní péče. Zdravotní potíže naštěstí překonal a na aktivní život nezanevřel.
Nejraději se věnuje zahradničení, chodí na procházky kolem řeky Sázavy a do lesa na houby. Společnost celé rodině dělá Jack Russell teriér, se kterým chodí slavný „Páňa“ na procházky.
Ačkoliv mu táhne na osmdesát, na sport nezanevřel. Aktivně hraje tenis, fotbal, golf, ping pong i karty. V rozhovoru pro České důchody se svěřil, že má v penzi dokonce méně času, než když byl na vrcholu kariéry.
A na svou manželku, která mu vytvořila takové zázemí, že se mohl sportu věnovat naplno, pěje v rozhovoru samé ódy. „Moje žena svůj život dala a podřídila mně. Ona ten svůj prožila tak, že mi dobře vařila, prala mi, starala se o děti. A já jsem se bavil a vydělával peníze tím, že jsem hrál fotbal. Takže jsem přesvědčen, že moje žena má nejméně sedmdesátiprocentní podíl na tom, čeho jsem dosáhl“.
