Domovy důchodců bez registrace mají skončit. Stát připravuje tvrdé postihy
Najít pro rodiče nebo prarodiče bezpečné místo, kde o něj bude dobře postaráno, není vždy jednoduché. Nestačí přitom zjistit cenu, volnou kapacitu nebo si prohlédnout fotografie pokojů. Důležité je ověřit také to, zda má zařízení oprávnění poskytovat sociální služby. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce nyní proti neregistrovaným zařízením přitvrdit a jejich provozování nově označit za trestný čin.
Na trhu totiž existují i zařízení, která mohou na první pohled působit jako běžný domov pro seniory, ale potřebnou registraci nemají. Pro člověka, který je odkázaný na každodenní pomoc druhých, to může znamenat výrazně slabší ochranu.
Ne každý domov pro seniory funguje pod registrací
Představte si, že rodina hledá pro svého rodiče nebo prarodiče místo, kde bude mít zajištěnou péči. Zařízení vypadá jako běžný domov pro seniory, zaměstnanci se o klienty starají a rodina pravidelně posílá peníze. Jenže zařízení nemá registraci sociální služby.
Pro seniora i jeho rodinu to může znamenat zásadní rozdíl. Registrovaný domov pro seniory totiž není jen otázkou názvu nebo razítka. Registrace je spojena s konkrétními požadavky na provoz, personál, podmínky poskytování péče a také s možností kontroly.
Právě proti zařízením, která poskytují sociální péči bez potřebného oprávnění, chce nyní stát zasáhnout důrazněji. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změnu, která by provozování neregistrované sociální služby nově označila za trestný čin. Podle ministerstva na věci spolupracuje také s Ministerstvem spravedlnosti.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na rozmáhající se neregistrované sociální služby. Jejich provozování chceme nově označit jako trestný čin. Na věci již spolupracujeme s Ministerstvem spravedlnosti,“ uvedlo ministerstvo na svém Facebooku.
Pro rodiny je ale důležité, že nemusí čekat na případnou změnu zákona. Už dnes si mohou ověřit, zda zařízení, kterému chtějí svěřit péči o svého blízkého, v systému registrovaných sociálních služeb skutečně figuruje.
Registrace není jen formalita
Pokud zařízení poskytuje registrovanou sociální službu, musí splnit zákonné podmínky a získat k jejímu poskytování oprávnění. Nejde tedy pouze o to, že se provozovatel rozhodne svůj objekt nazvat domovem pro seniory.
Zákon výslovně stanovuje, že sociální služby lze poskytovat pouze na základě oprávnění, které vzniká rozhodnutím o registraci.
Pravidla se týkají například odborné způsobilosti pracovníků, personálního zajištění nebo materiálních a technických podmínek. Registrovaní poskytovatelé navíc podléhají kontrolám a inspekci kvality poskytovaných sociálních služeb.
Pro rodinu to znamená především to, že existuje systém pravidel a dohled, kterému poskytovatel podléhá.
To samozřejmě není záruka, že se v konkrétním zařízení nikdy nestane chyba nebo že bude každý klient vždy spokojený. Je to ale zásadní rozdíl oproti situaci, kdy zařízení poskytuje péči mimo systém registrovaných sociálních služeb.
Co chce stát přesně změnit?
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce problém neregistrovaných sociálních služeb řešit přísněji. Podnětem jsou i zkušenosti z praxe – podle aktuálních zjištění Seznam Zpráv existují v Česku desítky zařízení, která poskytují pobytovou péči seniorům bez zákonné registrace.
Důležité je ale zdůraznit, že jde o připravovanou změnu, nikoli o nové pravidlo, které už platí. Současná právní úprava už samotné poskytování sociální služby bez oprávnění zakazuje a umožňuje za něj uložit sankci; podle zákona může pokuta dosáhnout až 2 milionů korun.
Nová úprava by tedy měla především zpřísnit postih nejzávažnějších případů. Konkrétní podoba změny a její legislativní podoba se ještě může změnit.
A právě proto má smysl, aby rodiny při výběru zařízení neřešily pouze cenu, vzhled pokoje nebo rychlost přijetí. Jedním z prvních kroků by mělo být ověření, zda má zařízení k poskytování sociální služby skutečně oprávnění.
Registrace sama o sobě sice nezaručí, že najdete dokonalé zařízení. Znamená ale, že poskytovatel funguje v systému zákonných pravidel, podléhá stanoveným kontrolám a jeho služba je evidována v oficiálním registru.

Jak ověřit domov pro seniory ještě před nástupem?
Nejjednodušší je podívat se do Registru poskytovatelů sociálních služeb, který vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Registr slouží právě k evidenci poskytovatelů sociálních služeb a obsahuje také údaje o registrovaných službách.
Vyhledávat můžete podle názvu poskytovatele, zařízení nebo dalších údajů. Nestačí ale jen zjistit, že se podobný název v registru objevil. Zkontrolujte také, kdo je poskytovatelem, kde se služba nachází a jaký druh sociální služby je registrován.
To je důležité například v situaci, kdy zařízení používá obchodní nebo marketingový název, který se od oficiálního názvu poskytovatele liší.
Při kontrole si ověřte především:
- název poskytovatele,
- adresu zařízení,
- druh registrované sociální služby,
- kapacitu služby,
- zda registrace odpovídá tomu, co zařízení skutečně nabízí,
- případně další údaje uvedené v registru.
Pokud zařízení v registru vůbec nenajdete, neznamená to automaticky, že provozuje nelegální službu. Může jít například o jiný typ služby nebo můžete hledat pod nesprávným názvem. Provozovatele proto požádejte o přesné údaje a ověřte je.
Nestačí, že zařízení vypadá jako domov pro seniory
Právě tady může být pro rodinu situace matoucí.
Zařízení může mít pokoje, jídelnu, personál a přijímat seniory. Samotný fakt, že se o klienty někdo stará a rodina za pobyt platí, ale ještě neznamená, že jde o registrovanou sociální službu.
To je důležité i proto, že neregistrovaná zařízení se nemusí prezentovat přímo jako domov pro seniory. Mohou používat označení jako penzion pro seniory, pečovatelský dům nebo jiné názvy, přestože fakticky poskytují pobytovou sociální péči. Na tento problém upozorňuje i veřejný ochránce práv.
Právě proto je dobré zjistit, co přesně zařízení seniorům poskytuje.
Jiná situace je například běžné ubytování, kde si člověk zajišťuje potřebné služby sám a zcela jiná je situace, kdy zařízení fakticky zajišťuje dlouhodobé bydlení společně s pravidelnou osobní péčí, pomocí při běžných úkonech nebo dalšími sociálními službami.
Pokud si nejste jistí, zda konkrétní zařízení registraci potřebuje, je lepší si situaci ověřit u příslušného úřadu, než se spoléhat pouze na vysvětlení provozovatele.
Co když zařízení není v registru?
Pokud jste zařízení v registru nenašli, nejprve si ověřte, zda hledáte správného poskytovatele.
Provozovatele můžete požádat například o přesný název poskytovatele sociální služby a identifikátor registrované služby.
S těmito údaji už lze registraci snadněji ověřit. Pokud zařízení žádnou registraci nemá a zároveň poskytuje služby, které podle zákona spadají mezi sociální služby, je situace podstatně vážnější.
Důležité je, že kontrolní pravomoci se netýkají jen registrovaných zařízení. Krajský úřad může podle zákona provádět kontrolu také u osoby nebo zařízení, které registraci nemá, pokud existuje podezření, že tam jsou sociální služby poskytovány bez oprávnění.
V takovém případě se lze obrátit na příslušný krajský úřad, případně na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Co dělat, pokud máte podezření na nelegální provoz?
Pokud máte podezření, že zařízení poskytuje sociální službu bez potřebného oprávnění, snažte se nejprve shromáždit co nejkonkrétnější informace.
Užitečný je například název a adresa zařízení, jméno provozovatele, jeho webové stránky, ceník, smlouva se seniorem nebo popis toho, jakou péči zařízení skutečně poskytuje.
Čím konkrétnější podnět je, tím snadněji se jím může příslušný úřad zabývat.
Pokud už v zařízení senior žije a máte obavy o jeho bezpečnost nebo zdraví, nečekejte pouze na vyřízení podnětu. V případě bezprostředního ohrožení je nutné situaci řešit okamžitě.
Zdroje: MPSV, Seznam zprávy, Facebook MPSV
Sledovat v Google Zprávách